Io, Alfredo e Valentina (in dialetto bresciano)

Stampa questo copione

Mé, l’Alfredo e la Valentina

da “IO, ALFREDO E VALENTINA”

Commedia Comica in due Tempi di ORESTE DE SANTIS

opera tutelata dalla SIAE - Cod. Opera 855536A -

traduzione in dialetto bresciano di Amina Manassei - ( Famiglia Artistica Desanzanese)

http://www.orestedesantis.com

***

(di questo copione esiste anche la versione a 8 personaggi( 4u e 4d), e a 10 personaggi ( 6d e 4 u) scaricabile dal sito dell'Autore.

Trama -Federico è un 40.enne single, molto raffinato che vive da solo in un appartamento. Lasua è una vita tranquilla se non fosse per le continue intrusioni della sorella Maria che di stampo tradizionale , vuole a tutti costi farlo sposare. Federico, pur non avendo nulla contro il matrimonio non ha ancora trovato la donna del suo destino. Maria, si è però ormai convinta che suo fratello, scappi dal matrimonio e dalle donne perchè è gay supportata anche dai modi chic di Federico che a tratti danno questa impressione , fino a convincersene completamente , quando arriva l’amico del cuore di Federico e cioè Alfredo, anche lui chic ma sposato, e che invece va da Federico a chiedere conforto, perché si è perdutamente innamorato di una prostituta di nome Valentina e per lei è disposto a tutto. Gli equivoci rendono questa commedia facile da seguire, divertentissima fino alla fine con momenti di grande comicità.

scena unica - Personaggi 6 ( 3u -3d) durata 90 minuti - Genere - comico-moderno

Personaggi:     Federico  - Alfredo - Peppino - Maria - Valentina - Giuliana

La scena è un soggiorno di bello aspetto molto chic ma disordinato. Indispensabile alla scena sono un divano con due cuscini, un piccolo tavolo con due sedie, un mobiletto stereo che funge anche da angolo bar, una credenza e un attaccapanni. . Federico vive da solo . Di tanto in tanto la sorella Maria viene per fargli le pulizie. La scena dovrà contenere una finestra e tre porte , una d’ingresso e uscita posta al centro in bella evidenza , un’altra che sarà il bagno, la terza che sarà uno sgabuzzino, queste due ultime porte sono poste una di fronte all'altra. . Un arco porterà alla stanza da letto (quest’ultima non visibile), un’altra apertura darà l’idea dell’angolo cottura ( non visibile).

Attenzione è possibile scaricare le canzoni e gli effetti musicali per la buona riuscitadella Commedia, direttamente dal mio sito oppure Scrivi a : orestedesantis@libero.it

Federico rientra da lavoro ha con se una 24 ore, come entra in scena parte la canzone , durante la canzone Federico telefona, beve un liquorino, e via via si spoglia rimanendo in

mutande, butta tutto dove gli capita, è contento perché è sabato e deve partire per un week end. Prima di uscire di scena, sistema una valigia sulla sedia, valigia che nel corso della commedia verrà riempita di suoi indumenti.

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FINALMENTE E’ SABATO

FINALMENTE E' SABATO , STO ARRIVANDO MON AMOUR, NIENTE LAVORO, NIENTE STRESS, SOLO NOTTI DI PAZZIE, UN BEL WEEK- END AL MARE,

FINALMENTE E' SABATO, STAI TRANQUILLA TORNERO',

MA MI DISPIACE PICCOLINA DI SICURO , NON TI SPOSERO' ,

AMORE ASPETTAMI, BACIAMI, TOCCAMI,

SONO UN UOMO LIBERO, SEMPRE DISPONIBILE

……………………………………

Quando ha finito di spogliarsi, esce un attimo di scena dall'arco, alla bussata di porta ritornerà con addosso una vestaglia, il contrasto tra Federico un po' snob con atteggiamenti gay e la sorella (grezza e tradizionale) deve essere molto evidente.

MARIA/ (fuori scena gridato) Teresa, me racomànde…sta mìa müìt de lé!(entra senza suonareperché ha la chiave, ha una borsa che dimenticherà nella stanza da letto, con voce molto alta)Federico…Federico! So mé (molto gridato) Federico, se te ghé sét…bàt èn colpo!

FEDERICO/ ( si mette la vestaglia è sempre in movimento padrone della casa lievamente gay)Adès t‟èl do mé èn colpo söl co! Ma che uzèt, che uzèt?! (mentre finisce di abbottonarsi, la vestaglia) Ma te crèdèt de stà àl mercà?

MARIA/Dài…stà mìa esagerà adès…

FEDERICO/ Tè, te sét èn d‟èn condominio serio, che „l ghà „n‟aministradùr serisimoche èl mepara föra se te seitèt a uzà isé..ghét capì o nò?

MARIA/ Ossignùr...te sé dré a fa „na tragedia …

FEDERICO/ Ma vardì voalter che sorèla tajàda zo col fiòcol che duzìa capitàm, ma sìrca desgrezàt föra èn po...lès, stüdia... va a scöla che l‟è mai tròp tàrde..se te te t‟èmpegnèt te ghé riésèt Maria...

MARIA/ (ironica) Oh..scüzèm... ma te ghét „na sorèla che la ghà la ùs èn po alta e la riès mìa acontrolàla... dighèl al tò aministadùr quand t‟èl vèdèt... E po‟ dòpo, se te ricordèt, te mé l‟è dìt tè quand te mé dàt le ciàf de casa tò: (imitandolo) : “Maria, tè te dervèt la porta, te te fèrmèt lé e te cjamèt:(gridato) Federico, Federico! Se mé te risponde mìa völ dì che ghe so mìa!” Te te sét desmentegàt?

FEDERICO/ Te l‟o dìt, l‟è vero... però t‟o dìt de cjamà, mìa de uzà come „na màta... te ghèt „na ùsche narés bé per vèndèr i pomdor söl banchèt del mercà! Chèl l‟è „l tò posto! Èl banco del mercà!

MARIA/ Ma quàl mercà? E‟l mercà te „l ghét tè ché... scarpe, camicia, calsècc, majète...töt èngiro... Federico, té no te sté mìa èn de „na casa ma èn d‟èn casonèt de le spùrc! Envece de ringrasiàm che ogni tanto vègne a dà „na netàda... vàrda che se ghé fös mìa mé, la tò casa la sarés „na discarica!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Ma chi t‟à dìt de netà? Te l‟o dìt mile „olte: Marì, fa sènsavègner... mé da sùl me lacàe benone...

MARIA/ (ironica) Vègne per èn doér moràl: tè te sét mé fràdèl!

FEDERICO/ (imitamdola) Nò, te te vègnèt perché te sét spettegolà... te vöt scuriùzà èn dé le méròbe...co la scüza de i mestér te vöt saì che vita fo...te me contròlèt pès de „na moér gelùza!

MARIA/ E anche s‟èl fös isé? Cosa ghé sarés de strano? Sét o no sét mé fradèl... Té te mé dizètmai niènt…

FEDERICO/ Ma cosa ghoi de dìt? Cosa ghoi de dìt???

MARIA/ (dolce) Perché no te te spuzèt?

FEDERICO/ (aggressivo) ...e perché te vét mìa föra da le bale?…. E‟l sìe, èl sìe...oltéla e pirlela

te ghét de dimèl per forsa, se nò te scjòpèt! (imitandola) Perchè no te te spuzèt?

MARIA/ Ma perché??? Che ghè sarés de mal a spuzàs?

FEDERICO/ Niènt, ma se mé sorèla la me la dìs ogni „olta che la „ède...e „l tàca a dàm èn pofastìde... tè te la fét déentà „n‟osesiù!

MARIA/ E mé so contènta ch‟èl te dàghe fasìde.. èl ghà de dàt fastìde.... Federico: èl ghà de

osesionàt!

FEDERICO/ Dal dibù? E perché?

MARIA/ Perché völ dì che ghè amo „na sperànsa... che „l fàto l‟è mìa seràt del töt... Federico: tè te ghét de spuzàt!!!

FEDERICO/ Ma cos‟èla „na malatìagrave che se pöl mìa cürà per caso? Marì te te sét dré arimbambìt... làsa perder.. mé per me cönt sto benone... (marcato atteggiamento gay) töta stè necessità de viver co „na fomna mé ghe l‟o mìa ...

MARIA/ Federico… la zènt la parla...

FEDERICO/ Lazènt, la zènt... a mé de chèl che la dìs la zènt me n‟èmporta èn fìc sèc! Po‟ giü èlghà mìa de déentà nervùs...

MARIA/ Federico, se la zènt la parla ...mé pòde fàga niènt... ma dato che so tò sorèla me dàfastìde, vabé?

FEDERICO / (scocciato) E vabé, metomela isé, vòi dat sodisfasiù: Marì, mé gho niènt contra „l

matrimonio ma „ntant fo la mé vita, dopo, (poetico) se sarò folgorato dall‟amore di una donna...

allora può darsi che mi sposi, ma se non sarà così... te ghét de rasegnàt! Maria: mé me spùze mìa!!!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


MARIA/ (misteriosa)Federico, me conòse la Teresa, l‟è „na bràa tuza, onesta, seria...te lapresènte... va bé? (certa di quel che dice) Per mé la te piàs!

FEDERICO/ Teresa? Ma chèla chi „ste Teresa che salta föra adès?

MARIA/L‟è „na bèla tuza, l„è che de sota che l‟aspeta... adès la cjàme isé te la conòsèt....la mör

da la „òja de vidìt! ( la chiama dalla finestra urlando) Teresa... Teresa!!!

FEDERICO/ Marì, ma che fét?

MARIA/ (sempre urlando) Teresa, Teresa....ma „ndoe l‟è nàda chèla „nsiminìda?

FEDERICO/ (la toglie dalla finestra) Marì, vöt fa sìto o nò? Ma vöt capìla che „l matrimonio l‟è „naròba seria? L‟è „na grosa responsabilità... l‟è „na sièlta che ocor fa pensàndoga sùra bé perché la te condisiùna la vita...

MARIA/ (squillante)  L‟è „era... te ghét rizù.... (dolce) Federico, spuza la Teresa... l‟è „na bràa

fomna, sincera, genuina....Federico la Teresa l‟è “un frutto che deve ancora essere còlto”!

FEDERICO/ (gridato) Ma cosa l‟è, èn pomdor sté Teresa? Ma per carità... Ensoma, mé parle,parle e tè no te capisèt niènt! O pès amo: te fé finta de mìa capì! Vöt che fàse la tò fine che per mìa restà pöta e per fa mìa parlà la zènt... te te sét spùzada co l‟ünic ch‟èl t‟à vulìt: chèl sürlo dèl Pepino? Me dispiàs ma a chèste condisiù mé preférise restà sùl!

MARIA/ Come sarésela? Mé gho spuzàt l‟òm dej mé sògn... Pepino (con enfasi)E‟n poeta!

FEDERICO/ Sé, va bé'…Adès giü che l‟escrìf stronsàde èl cjamom... poeta...

MARIA/ L‟è vero, tacom béga de spès... l‟è tròp gelùs...

però ne volom bé! ( risentita) E po‟ dòpo

se pròpe t‟èl vöt saì tò sorèla l‟era piena de pretendènti...

a dizdòt agn mé sìe la tuza pö bèla de

Dezensà! (stimandosi) A mé i me cjamàa Marì la bèla....

i zuinòcc i me stàa töcc dré...

FEDERICO/ ... stà mìa esagerà....

MARIA/ Federico, mé ghìe pö de sènto pretendèncc!

FEDERICO/ Càla Marì, càla...

MARIA/ (dandosi delle arie) E „nvece l‟è la verità! Ghéra finamàièn certo Franceschiello deNapoli che „l ghìa pirdìt èl co per mé... èl ghà adritüra scrìt „na cansù aposta per mé!

FEDERICO/ (ironico) Franceschiello... Sènti che nòm... Figüromès la cansù!

MARIA/ Envece l‟era „na bèla cansù... me la ricorde amo e adès te la fo sènter...

FEDERICO/ Marì, làsa pèrder...

MARIA/ (cantato dolce e passionale a centro palco senza musica) " E O CORE MI FA BUM.,BUM., BUM, E O CORE MI FA BUM, BUM, BUM, E O CORE MI FA BUM, BUM, BUM,

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ (ironico) E‟l s‟è sforsàt fìs sté Franceschiello...

MARIA/ (cantato forte) QUANNE PASSE TU, E O' CORE MI FA BUM. BUM, BUM, E O' COREMI FA BUM, BUM, BUM QUANNE CI STAI TU

FEDERICO/ E‟l gharà fàt le nòcc èn bianc èl Franceschiello per partorì sté opera d‟arte...

MARIA/ (cantato - alto) SENTA NA VOCE LUNTANA, INT'ALL'ARIA M'ASTREGNE STU CORE FEDERIO/ Sta mìa uzà... (cantando stesso motivo della sorella)... se nò vé ché l‟aministradùr!

MARIA/ (continuando) SARA' A PASSIONE, L'AMMORE CA PROVE SULTANTE PE TE(urlato) BELLA, BELLA, COMMA A NA STELLA

FEDERICO/ Maria basta! Te sé mìa al Festival!  (sulla 2 ° battuta "bella" di Maria)

MARIA/ L‟è tròp bèla sté cansù... mé so lasàda trasportà dai ricordi... me soméàa de éser èn mèsal lac col mé Franceschiello...

FEDERICO/   E    adès tùrna a riva! Ansi và pör a casa tò che mé gho de fà. (risoluto)

MARIA/ Che ghét de fa?

FEDERICO/ J-è mìa facc tui! Alùra vét vìa sé o nò?

MARIA/    Gho amo de dìt „na ròba...

FEDERICO/ Che ght de dìm?

MARIA/ Federico, mé tel dize perché te sét mé fràdèl e certe ròbe te ghét de saìle... però mé ghécrède mìa! T‟èl giüre! (figurato)

FEDERICO/ Làsa perder... stà mìa giürà... ghè mìa bisògn... te crède, te crède!

MARIA/    Anche se „l fös vero ch‟èl che dìs la zènt...

FEDERICO/ (scocciato) Ma che dizéla la zènt se pöl saìl?

MARIA/ Federico, la zènt la dis... la dìs... che tè te sét èn riciù?

FEDERICO/ Come sarésela èn riciù?E‟n gay? N‟omosessuale? (preoccupato) MARIA/ Ensoma, gay, omosessuale, diverso... come te vöt tè ma.... a sèmper riciù l‟è!

FEDERICO/ (camminando da gay) Ah, alùra mé sarés èn riciù per la zènt? Per chèsta zènt mésarés riciù!

MARIA/ (convinta) Sé!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Ma sùl perché so mìa spuzàt?

MARIA/ So mìa se l‟è sùl per chèl... ma de certo anche chèsto èl contribuìs! (sottolineato)

FEDERICO/ (con distacco) ... Ma vàrda „n po mé, con che mentalità provinciàl gho de fà i cöncc!

MARIA/Stà mìa fà i cöncc.... spuzèt che l‟ è mèj....

FEDERICO/ (dandosi un tono) Marì, chèsta l‟è zènt che non tollera la diversità, la ne völ vèderper forsa töcc istès, sènsa capì che proprio nella diversità c‟è la ricchezza dell‟essere umano!

MARIA/ Mé so mìa se ghè sté richèsa... so apéna che mé fradèl èl pasa per riciù!

FEDERICO/ E‟l vèdèt? E‟l vèdèt?

MARIA/ (è di spalle alludendo) E‟l vède sé... altrochè s‟èl vède....

FEDERICO/ Marì bisogna che la pétom lé con chèsta mentalità.... con chèsta zènt che sübit la

spüda sentènse e la giüdica... sènsa capì che giü èl ghà de fàs i ca...

MARIA/ (interrompendolo) Gho capìt, gho capìt....

FEDERICO/ Giü èl ghà dirito de fa la vita ch‟èl völ... bàsta ch‟èl dàghe mìa fastìde a nisü... come

fo mé....

MARIA/ (preoccupata) Federico, ma alùra l‟è vero?

FEDERICO/ Ma che vero? Che vero?

MARIA/ (sospettosa, tutto d’un fiato) Ah l‟è mìa vero? E alùra se pöl saì chi l‟è chi, chèl fighèt cheda „n més èl vé a casa tò töcc i dé come s‟èl fös èl tò murùs? Dài dìm chi l‟è!

FEDERICO/  (breve pausa) E và bé, chèsta persùna  da „n més l‟è dré a ruinàm la vita per „na

rizù...... che te vòi mìa dì!

MARIA/ Gràsie per la fiducia... (inchino ironico)

FEDERICO/ (inchino ironico) Prego .. èl se cjàma Alfredo e l‟è „n mé amico che l‟è dré a pasà ènbröt momènt... e èl m‟à domandàt de aidjàl...va béi sé?

MARIA/ Federico.... te sé mìa riciù?

FEDERICO/ (alterato) Marì, mé so „n liù ghét capì?Ma che riciù e riciù? Ma dopo te dizaro depö: se anche mé ghés de éser riciù... gho de rèndìga cönt a nisù, men che meno a té!

MARIA/ (commossa) Ma mé te vòi bé istès... anche se te sét riciù... te sét mé fradèl... a mé

te pòdèt dìmèl....

FEDERICO/ Marì, mé so mìa riciù… punto e basta! E te ghét de pétàla lé de seità a domandàinformasiù èn giro...e te dizaro de pö: se anche mé ghés da esèr riciù, se vòi mìa spuzàm... se vòi

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


viver nel casonèt de le spurc come te dizèt tè... a tè no „l ghà de „mportàt niènt... j-è fàti mé!.

MARIA/ (commossa) Eh nò caro, j-è anche fàti mé perché quant i te catérà mort, bandunàt datöcc, disperàt e sùl come „n cà... j ghà de catàt èn de „na casa nèta, laàt e sistemàt per bé... vistì come „n siòr co la tò bèla cravatina al còl... come se te fösèt „ne spùs.... mìa come „n barbù. E per

de pö riciù!

FEDERICO/ Amo co sté riciù! Marì basta, finoméla ché... fàm „na carità!

(velocemente da "devi partire")

MARIA/ Brào, finoméla ché che l‟è mèj... ghét de parter?

FEDERICO/ Nò.

MARIA/ Come nò? Te ghét fàt la valìs... „ndo ghét de nà?

FEDERICO/ (tentando di nasconderla mettendosi davanti) Quàla valìs?

MARIA/ Chèla là.

FEDERICO/(impacciato) Chèla là....chèla là? E... va bé, gho de parter. Vòi fa „n viàs, pòde o gho

de domandàt èl permèso? E‟l finìt l‟interogatorio adès?

(suonano alla porta)

FEDERICO/ (preoccupato) L‟è l‟aministradùr! E‟l sìe mé... apena èl sènt uzà... èl se fionda sübìtché.

MARIA/ Dèrve mé. Vòi pròpe dìga do paroline al tò aministradùr...

FEDERICO/ Dèrf la porta e po‟ dòpo fa sìto... làsa fa a mé!

ALFREDO/ (lievemente gay, molto elegante e brillantinato, al pubblico deve sembrare gay a tuttigli effetti , marcando questo suo fare solo nelle battute iniziali) Oh la me scüze siòra... fòrse ghosbalìàt ... (ha con se una valigia)

FEDERICO/ Alfredo... (chiamandolo)

ALFREDO/ Uh Fedrico, pensàe de „iga sbaliàt piano...

FEDERICO/ Magàre…

MARIA/ Prego èl se comode....

( veloce)

ALFREDO/ (squillante, si comporta come uno di casa ) Gràsie … Federico, te ghé fàt bé... te tesét cjapàt la camerera? Brào, isè te saré pö nèt e ordinàt...

FEDERICO/ Ma che sét dré a dì Alfredo?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/ Però se te la cjapàèt pö zùena l‟era mèj....

FEDERICO/ Alfredo, te sét dré a sbaliàt...

ALFREDO/ (a Maria) Signorina lei essere polacca o albanese?

MARIA/ (ironica, ballando) Nò, mé so de Santo Domingo... perché... se vèt mìa?

FEDERICO/ L‟è mé sorèla, la se se cjàma Maria... ma quàl camerera...

ALFREDO/   (impacciato) Oh la me scüze... Federico, pudìèt dimèl prima!

FEDERICO/ Te m‟ét gnà dàt èl temp!

ALFREDO/ L‟o töda föra per la camerera... che stüpìt che so!

MARIA/ E‟l se préòcupe mìa... èl ghà mìa sbaliàt de tant... mé so la sorèla-camerera delFederico.

ALFREDO/Sàla siòra? L‟è che „n chèla casa ché le fomne j-è pròpe „na rarità....

MARIA/ (fra sé) Eh, gho pora anche mé…

ALFREDO/ Eco perché me so sconfundìt... piazér Alfredo Geli.

MARIA/Piazér, alùra lü l‟è l‟Alfredo... l‟amichèto de me fradèl....

ALFREDO/ Sé, mé so Alfredo, l‟amico del Fedrico.

MARIA/ Siòr Alfredo, anche lü èn partènsa? Ghàl de parter èsèma a mé fradèl per cazo?(sospettosa)

ALFREDO/ (impacciato) La dìs isé per via de la valìs? Nò, nò... l‟è che sò fradèl èl m‟à prestàt sté

valìs tèmp fà e mé me so sèmper desméntegàt de riportàghela.... anco „nvece...

FEDERICO/   ... èl s‟è ricordàt! Va bé isé?

MARIA/ Ma che combinasiù... Siòr Alfredo… èl me dize „na ròba: (tutto d'un fiato) Quàncc agnghàl èndoe le stà de casa che laùr fàl èl spuzàt ghàl fjöi?

FEDERICO/ (risoluto) Cominciom co „n‟altèr interrogatorio adès? Tàs, fàm „na carità! Alfredo, cheghè? Ghét de dìm vargot?

ALFREDO/  (Maria sta tentando di sentire quello che dicono) Sé, gho de domandàt èn piazér...

ma fòrse l‟è mèj se... vègne.... (imbarazzato)

FEDERICO/ Marì...

MARIA/ Gho capìt... ghoi de nà de là?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Fa „na bèla ròba: và vìa del töt! (indicando l'uscita) Perché no te turnèt dumà?

ALFREDO/   Fòrse l‟è mèj se vo vìa mé... magàre podarés turnà „n‟altra „olta...

FEDERICO/ Nò, nò „l sarés inütil, tanto mé sorèla, o per „na rizù o per l‟altra l‟è sempre ché...

MARIA/ (dispettosa - ironica) Dumà pòde mìa vègner... alùra se gho de nétàt la casa gho de fàl

adès... dìm tè chèl che gho de fa....

FEDERICO/ (smorfiando) Va bé, alurà stà ché, ma va a netà la stànsa de là per piazétr...(indicando la stanza da letto)

MARIA/ Con permèsso... (inchino ironico e sorridente)

ALFREDO/ Prego, prego... (lievemente gay)

FEDERICO/ Te sét rìàt pròpe a tèmp... isé me la so caàda èn pö de turèn!

ALFREDO/   ( molto preoccupato) Mète la valìs ne le sgabüsì?

FEDERICO/ Sé, gràsie .. (mentre continua riempire la valigia)

ALFREDO/Sbàlie o tò sorèla la t‟è tacàda fis?

FEDERICO/Tacàda? Mé sorèla l‟è pès de „na spia sovietica! Con pö vòi mìa fàga saì le ròbe econ pö éla la ja sa! Apéna fo vargot.... na qualunue ròba ... èla èl dé dòpo la mé domanda cönt

de chèl che gho fàt! L‟è „na ròba èncrédibìl... per mé la ghà piazàt tré o quater microspie da qualche banda se nò riese mìa a spiégàm èn rebus compàgn!

ALFREDO/ Adès stà mìa esagerà, te gharèsèt de eser contènt de „iga „na sorèla, (triste) Ah... se

ghés de ìghéla mé „na sorèla, podarés sfogàm... cöntàga töcc i mé problemi... fàm consiglià...

come me piazarés „iga „na sorèla!

FEDERICO/ Se te la vöt te la regàle! Ela la sarà contènta.... la ghà la vocasiù de „nterésàs dej

afàri de j alter... ma cambiom discorso alà che l‟è mèj! Gho del cafè zà pronto... te mète „n cuciarì de söchèr?

ALFREDO/ Sé Federico (gay in posizione) ... Mètemèl...

FEDERICO/ Alfredo... (va in cucina)

ALFREDO/ (Federico esce… Alfredo telefona a Valentina) Pronto Valentina, stà mìa riatacà...

Valentina scùlta.... per piazér... fàm parlà... Valentina, spèta.... (riattacca., molto triste)

FEDERICO/ (dalla cucina, fuori scena) Adès ne béom èn bù cafè, dopo me fo la barba... (Alfredoincomincia a piangere, Federico sente qualcosa ma non capisce di che si tratta. Sempre fuori

scena) Ma che ghè? (Alfredo sta zitto) Alfredo, me fo la barba.. „na bèla dòcia...e...(c.s. Alfredo piange di più) Ma che ghè? La sarà l‟età... me par de sènter èn lamènto...(esce) Alfredo, me fo labarba... „na bèla dòcia.... (c.s. Alfredo non si trattiene piu) Ma alùra te sét tè! Ma che t‟è sücès?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


Stà mìa dìm che l‟è amo per la Valentina?!

ALFREDO/ (molto sofferto) Sé, Federico.. ma stà mìa dìm niènt, a nòm de la nòsa vèciaamicisìa! Soportèm!

FEDERICO/ (sofferto) L‟è „n més che te vègnèt töcc i dé a casa mìa e te mé dizèt sèmper le stèseròbe... per cùlpa tò pase anche per riciù! Ma che pòde fàga mé se l‟Valentina la t‟à molàt? Alfredo, la Valentina la t‟à molàt: chèsta l‟è la realtà! Fàt-èn „na rizù!

ALFREDO/ (disperato) Aidèm, aidèm... te ghét de aidàm!

FEDERICO/ Te aìde... dìm ch‟èl che gho de fa...

ALFREDO/ (di scatto, allungando la mano) Prèstèm dés miliù.

FEDERICO/ Alfredo! (gridato) Ma che sét dré a dì! Mé te aìde ma tira vìa de mès èl prestìt... stàmìa dìl gnà per schersà... E po‟ dòpo mé t‟ìe avizàt: Alfredo, làsa perdèr... la Valentina l‟è tròp zuìna per tè....fà mìa stüpidàde.... te l‟oi dìt sé o nò?

ALFREDO/ Te mé l‟è dìt... te mé l‟è dìt....

FEDERICO/ E tè te me dizièt: (smorfiando)”Federico, l‟è sùl „n‟aventura...l‟è „na parentesi. ne lamé vita...èn punto e virgola nel mé romanzo d‟amore...” alla facia del punto e virgola!!! Tè caro èl tò romanzo d‟amore te l‟ét fa déentà „n‟enciclopedìa de quindès volumi!!!

ALFREDO/ (piangendo) E và bé... me so „nnamoràt! Che ghoi de fàga? Tè te ghét de aidàm... tesé l‟ünic amico che gho!

FEDERICO/ (risoluto, Federico continua a prepararsi la valigia) Saro anche èl tò ünic amico mamé, dopo „na settimana de laorà, gho bisògn de parter, viagià, véder zènt, fàce alegre... (Alfredo piange, ), soridènti... (Alfredo si dispera) e mìa cadaveri ambulanti che i sèita a pianzotà! Eh perdinci! ( pausa di silenzio, Alfredo continua a piangere)

MARIA/ (fuori scena, cantato) E O CORE MI FA BUM, BUM ,BUM, E O' CORE MI FA BUM,BUM, BUM, QUANNE PASSE TU

FEDERICO/ Alfredo, fa mìa isé...

MARIA/ (fuori scena) E O CORE MI FA BUM, BUM ,BUM, E O CORE MI FA BUM, BUM, BUM,QUANNE CI STAI TU

ALFREDO/ ….. Dopo més e més de amùr, de pasiù travolgente... mè ghe la fo pö a stà sènsa la

Valentina ... rièse pö a fa niènt... omai so disposto a töt... finamai a spuzàla e a piantà la mé fomna... Federico: mé so còt, so còt... mé- so- còt !!! (prende i vestiti di Federico dalla valigia e con stizza li butta per aria)

FEDERICO/ Nò, tè te sé stronso, te duziesto mìa cözèr... la fiama te ghièt de smorsàla prima decjapà föc! Prima che „l deéntàès „n‟incendio! Adès ghé ocor i pompieri! ( fra sé) Ma come te ghét fàt? Come te ghét fàt... dize mé? Come te ghét fàt?.

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/  (  squillante,  ricordando  )

Gho  fàt.

Federico,  gho  fàt....

Se  l‟è

per  chèl

èl  fàe

sèmpèr...dé e nòt... l‟o fàt come fàe mìa da agn....

èn pòsti impensabji...

al mar...

èn montagna...

ne la machina...

per la strada...

èn font al tràm...

FEDERICO/ (sorpreso) E‟n font al tram???

ALFREDO/  E va bé l‟è „n modo de dì....

èndoe capitàa... Federico, ghe n‟ìèm mai asé...

gh‟èm

sèmper vòja...

èl fàèm sèmper....

(velocemente)

FEDERICO/ L‟è per chèl che adès te sét nei guai....

Alfredo, te l‟ét fàt tròp! Te sìesto mìa üs!

ALFREDO/ (depresso) Gho pirdìt dés chili....

FEDERICO/ Se vèt, se vèt...

te ghét „na facia bianca... te someèt „na salma....

ansi adès che te

varde bé te mé fét pròpe schifo!

ALFREDO/ Ala mé fomna ghìe dìt che sìe a dieta....

FEDERICO/ Eh certo...cos‟altèr te pudìèt dìga a chèla santa fomna? Federico, l‟è mèj che la sàpefinìda se nò se la nàa aànti isé te ghé lasàèt le pène ...

ALFREDO/ (piange)

(pausa triste)

MARIA/ (fuori scena, cantato) SENTA NA VOCE INT'ALL‟ARIA LUNTANA MESTREGNE STU CORE

FEDERICO / Dài... fa mìa isé....

MARIA/ SARA' A PASSIONE , L'AMMORE CA PROVE SULTANTE PE TE

ALFREDO/ (piange) Federico, ma che pòde fa?

MARIA/ (gridato) BELLA, BELLA, COMM' A' NA STELLA (urlato) BELLA, BELLA

FEDERICO/ (gridato, su bella,bella...) Maria vöt sbasà la ùs sé o nò? Scùlta Alfredo, l‟è mèj che te

vàghe a fa dù pass... a cjapà „na bocàda d‟aria....


ALFREDO/


E... „ndo vo?


FEDERICO/ So mìa.....(lo prende sotto al braccio e lo accompagna alla porta) Alfredo, mé gho de


parter... gho amo de fàm la barba, la dòcia... e po‟ dòpo tè adès te stét màl... te sét mìa lucido...

qualsiasi ròba mé te dìze tè, te me scùltèt gnà... èn parlarom lönedé a mènte frèsca.. quant saro turnàt dal week-end ... (apre la porta)

ALFREDO/(piange) Ma come? Envece de aidàm... te me parèt föra?

FEDERICO/    …. E va bé! Té càa de mès i solcc che doarés prestàt... e me te ajde... che ròba

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


pòs fa per tè?

ALFREDO/   (sulla soglia , ritorna vicino al telefono) ) „Na telefonàda.

FEDERICO/ A chi?

ALFREDO/ (molto serio) Ala Valentina ... dìga che sto màl... dighèl! (sofferto) Con mé la parlamìa da „n més... ghé telèfone e lé la me tàca èl telefono söl müs...

FEDERICO/ (chiude la porta)Dài, lasom pèrder... e po‟, cheghé dize mé a la tò Valentina?

ALFREDO/ (frenetico)T‟èl dize mé, stà mìa préocuèpàt... vè ché... (fa il numero,situazioneagitata)

ALFREDO/     L‟è libero, l‟è libero!!! (da' il telefono a Federico)

FEDERICO/ .... Pronto, pronto... Alfredo, se sènt la müsica!

ALFREDO/ L‟è la segreteria telefonica! Prìm de parlà spèta èl bip!

TELEFONO/ (musica ritmica new melodica di Nino D’Angelo in sottofondo; segreteria telefonica)So l‟Armando dèl Vacaröl, adès ghe so mìa.... lasìm èn mesagio sènsa parolàse che dopo se gho

„oja ve ricjàme mé... parlì dopo èl bip e ... ocio stì mìa sconfondìf: ( gidato) gho dìt dopo èl bip!!!

FEDERICO/ (arrabbiato)Ma ghét cjamàt èl cuzì de Nino D‟Angelo?

ALFREDO/ Gho sbalìàt... me so emusiunàt....... (rifa' il numero)

FEDERICO/ Lasom perdèr... dài... ...

ALFREDO/ (rifacendo il numero) Sta mìa préocupàt... l‟è libero?

FEDERICO/ Sì, pronto? Alfredo, se sènt amo la müsica!

ALFREDO/ Sta „olta gho fàt èl nömèr giöst! L‟è la segreteria la la tàca anche se l‟è „n casa... telàsa finì èl mesagio e po‟ parla... dopo èl bip!

FEDERICO/ Pronto...

VALENTINA/ (si sente la voce calda e sensuale di Valentina su musica soft lenta, durante la

telefonata i due

si abbracciano  e

si toccano come fossero due

innamorati )

CIAO SONO

VALENTINA,  MI

DISPIACE   MA...

SONO   SOTTO  LA  DOCCIA  E  NON

TI  POSSO

RISPONDERE, LASCIAMI PURE UN TUO MESSAGGIO, TI RICHIAMERO', SE SEI ALFREDO

(arrabbiata, urlato) CREPA STRONZO! (calda) SE SEI UN ALTRO

....PARLA DOPO IL BIP.......

CIAO..... (si sente il bip)

FEDERICO / (agitato) E‟l bip, èl bip !!!

ALFREDO/ Valentina, so Federico (suggerisce a bassa voce)

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/    Come Federico???

ALFREDO/ Sé, so Federico... se ghe dize che so mé la me ricjàma mìa!

FEDERICO/ Valentina sono Federico... (con la stessa cadenza di voce di Alfredo)

ALFREDO/ (suggerisce velocemente) Vediamoci... ci faremo un meraviglioso viaggio d‟amore

insieme....

FEDERICO / Vediamoci... ci faremo un meraviglioso viaggio d’amore insieme...

ALFREDO/ Valentina chiamami per favore....

FEDERICO/ Valentina chiamami per favore... Me somèa de dì a mèsa....

ALFREDO/ Valentina chiamami allo 030 9141238 ciao!

FEDERICO/ Valentina chiamami allo 0309141238 ciao! (riattacca)

FEDERICO/ Oh, ma te ghét dàt èl nömer de casa mìa?

ALFREDO/ Eh certo! Quant la te cjàma, tè te ghé dét apuntamènto... però dòpo ghé vo mé, ghétcapì?

FEDERICO/ Ma perché „sté Valentina la doarés vègner a „n‟apuntamento con mé se la mé conòsgnà?

ALFREDO/ La vé, la vé....Valentina l‟è „na tùza socievole... te te la conòsèt mìa e po‟ ghé piàs iviàss... E stà mìa prèocupàt... adès, apéna la cjàma mé vo vìa.

FEDERICO/ Nò, te te vét vìa sübit, anche se la la telefona mìa.... (guarda l'orologio) Te do sìc

minücc...

ALFREDO/ Gràsie, gràsie... (lo abbraccia, e lo bacia più volte) Dio se te vòi bé! Fàt dà „n bazì... tesét pròpe „n‟amico come farés sènsa de tè?

FEDERICO/ Dài... basta....

MARIA/    (E' presente alla scena e li vede abbracciati) Mé garés finìt, mé!

FEDERICO/ (salto di paura molto impacciati) Uh Madona, Marì ogni tant tè te saltèt föra isé

al‟improviso... te mé fét spaéntà.... te someèt „n fantasma....

MARIA/ (arrabbiata) Me dispiàs ma so mìa „n fantasma ... so de carne e òss e ghodù öcc isé...(figurato per dire grandi) Scüzìm se gho interoto „ste tèta-tèta ma mé gho finìt i mestér!

FEDERICO/ Ah, gràsie... sét dré a parter? (impacciato)

MARIA/ Sé, adès vo... sì contèncc? Isé ve làse soli solètti... Siòr Alfredo? Mé vo... Federico? Tesalüde!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ E và, và... cosa sét dré a spetà?

MARIA/ Siòr Alfredo, lü se tratègnèl amo? (sottolineato)

FEDERICO/ Nò, nò, l‟è dré a parter anche lü....

ALFREDO/ (impacciato) Sé, spète „na telefonàda e po‟ dòpo vo anche mé...

MARIA/ Siòr Alfredo, pòde fàga „na domanda?

FEDERICO/(risoluto) Marì, làsa stà... zà la situasiù l‟è dificìl....và, và!

MARIA/ E va bé, vo, sarà per „n‟altra „olta...Ariidìs...(gay)

ALFREDO/ (lievemente gay) Ariidìss...

FEDERICO/Ooooh là!….… (chiude la porta)

ALFREDO/ (alza la cornetta) Pronto, pronto.... Dài Valentina... telefona!!! Telefona        Valentina!

Federico... niènt, la cjàma mìa...

FEDERICO/ … Scùlta, èntant che spétom la telefonàda dèla Valentina, mé èn profìte per nà afàm la barba isé guadàgne tèmp... te dispiàs?

ALFREDO/ Nò, nò... ma te pàr? Fa chèl che te ghét de fa... te sét a casa tò....

FEDERICO/ (mentre va in bagno) A„olte me somèa mìa…

ALFREDO/ Valentina, Valentina... telefona! Telefona!

(Maria entra, accorgendosi che Federico non c'e', va silenziosa alle spalle di Alfredo, che sta assorto vicino al telefono, Maria parla a voce bassa)

MARIA/    (sotto voce ) Siòr Alfredo? ( non la sente) Siòr Alfredo... (lo tocca)

ALFREDO/ Udìo! Chi gh‟è ? (alzandosi di scatto impaurito)

MARIA/ (parla a voce bassa) So mé... èl gàbe mìa pora....

ALFREDO/Siòra, a momènti la mé fàa cjapà „n colpo!

MARIA/ Adritüra? Per isé poc?

ALFREDO/La vé dènter a l‟improviso.... la mé scüze...

MARIA/L‟è che me so desmentégàda la bùrsa èn camera da lèt e so trnàda a töla...

ALFREDO/ (indicando)…Federico l‟è dré a fàs la barba...

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


MARIA/  (a voce bassa) Eco, lasom ch‟èl se fàse la barba perché se „l me vèt che parle con de lü

siòr Alfredo , èl s‟ènrabia... uuuh, èl ghà „n caratèr! Vòi mìa „na a tacà béga....

ALFREDO/ Se vèt che la ghe „öl bé... anche mé ghe vòi bé a so fradèl, sàla?

MARIA/    Nò, èl sìe mìa... ma adès sìrche de abituàm.... ma l‟è dificìl, siòr Alfredo l‟è dificìl!!!

(sottolineato)

ALFREDO/ (lievemente gay) Ma nò.... Federico èl se la merita! Mìa perché l‟è so fradèl ma... l‟è

„n‟òm meravigliùs, sempèr disponibìl, sempre pronto a ajdiàt... e po‟, nonostante l‟età l‟è amo bèl èl ghà „n fisico de ventenne.... ah, come èl me fà „nvidia....

MARIA/(tra se’) E‟l ghe piàs a sté spurchignù! Sàl, mé mama l‟è morta zùina e alùra èl Fedrico l‟ocrisìt mé... come „na mama...l‟è per chèl che ghe so isé fesiùnàda... (ricordando, triste) Se „l ghés de saì quante preocupasiù ch‟èl m„à dàt quando l‟era picinì... e anche adès, sebé che l‟è grant, mé ghe sto sèmpe dré... che ghoi de fàga? L‟è pö fòrte de mé...

ALFREDO/ Eh certo... lé l‟è so sorèla... l‟è normàl!

MARIA / Siòr Alfredo, èl me scüze, ma mé doarés fàga „na domanda... èn po personale... ghedispiàs? (guardandosi intorno)

ALFREDO/ Nò, nò, la dize pör...

MARIA/ L‟è „na domanda „n po indiscreta... ma gho de fàghela per forsa se nò stanòt dorme mìa!

ALFREDO/ La me dize... coragio...

MARIA/ Eco siòr Alfredo... (molto vicini, ogni tanto Maria, si guarda in torno pervedere se viene Federico)

ALFREDO/ Sé....?

MARIA/ E‟l se ofènde mìa ma....(in modo diretto) Lü, èl riciù?

ALFREDO (Alfredo ha capito ma finge di non aver capito) Ricù mé? Ma.. dizarés pròpe de nò...

mé èn laorà ghe l‟o... ma da lé a èsèr ricù....

MARIA (a voce alta) Gho mìa dìt: “riccone” ma riciù! Siòr Alfredo, lü èl èn riciù sé o nò?

ALFREDO/ (disturbato, cammina per la stanza come se scappasse, sempre seguito da Maria)Siòra, mé per educasiù fo finta de mìa capì e lé la insiste?

MARIA/ Ma èl ghà mìa de vergognàs! Se l‟è „n riciù fa niènt... a mé me piàs mìa... ma fa niènt...

mé èl rispète istès..... perciò se l‟è riciù èl ghà de dì: (solenne al pubblico) ”Sé, Alfredo Gelo l‟è „n

riciù.” E mé ve giüdiche mìa.

ALFREDO/ Ma…ma che ròba l‟è dré a dì? La me fa preocupà... gho la facia da riciù mé?

MARIA/ (ironica)    Ensoma......

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/ Ma schersom mìa...

e po‟ dòpo, anche s‟èl fös, a lé che ghe n„èmporta la me scüze?

MARIA/  (breve pausa) E va bé...

fòrse gho esageràt...

èl me perdùne....

èl fàse cönt che mé gho

dìt niènt. Vo a tö la mé bùrsa, e po‟ vo a csa, arijdìs.

ALFREDO/ Arijdìs...

(suonano alla porta prima che esca)

FEDERICO/ (uscendo dal bagnoAlfredo i ghà sunàt! Marì, sét amo ché?

MARIA/ (colta in fallo) Gho désmentégàt la bùrsa ne la stansa da lèt....

la cjàpe e po‟ vo....

(la va

a prendere, passa davanti a Federico )

FEDERICO/ (la segue con gli occhi) Mé somèa de „iga „n fantasma che gira per casa....

ALFREDO/ Federico, i ghà sunàt....

FEDERICO/  Dèrf tè, vèdèt mìa che so mès nüt?( sempre in vestaglia)

PEPPINO/ (Tipo estroso, con un mazzo di fiori davanti alla faccia,

ha con sé sempre una penna

e blocchetto dove segna le sue frasi poetiche, si vedono solo i fiori)

ALFREDO/L‟è „l fiorista...

ghét urdinàt i fiùr?

PEPPINO/ (entrando)  …Ma quàl fiorista? Mé so Pepino, l‟òm de la Maria! Ciao Federico...

FEDERICO/ (nervoso) Ma vi sì dàcc töcc apuntamènto ché a casa mia ancö?

PEPPINO/ (ad Alfredo) Piazér, Giuseppe Scirocco....

ALFREDO/ Alfredo Gelo, piazér...

PEPPINO/ (ironico, credendo di essere preso in giro)

Brào, l‟è „n tipo spiritùs vède.... ?

ALFREDO/.. Ah, per vìa del nòm? Ma mé me cjàme pròpe isé....

(chiamandolo) Federico....

FEDERICO/ Sé èl se cjàma pròpe Alfredo Gelo, l‟è „n mé amico...

(osservandolo) ma che ghét?

Te mé someèt agitàt!

PEPPINO/  (geloso)La Maria l‟è amo ché?

FEDERICO/ Ma certo, sì töcc ché stamattina... (la chiama)

Marì, ghè ché „l Pepino...

(non

risponde) Pepino, èl tò òm....

vé ché.... ghét sintìt?

MARIA/  (fuori scena gridato) Gho sintìt... dìga che vòi mìa vidìl e vòi mìa sintìl... ch‟èl vàghe föra

da le bale....

FEDERICO/ Cosa ghét dìt? Pepino vo a cjamàtela... (esce)

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


PEPPINO/ Gràsie

ALFREDO/ (Alfredo è completamente perso in attesa della telefonata) Pronto, pronto, pronto...

PEPPINO/ (fa le prove, sotto voce, poetico legge dal blocchetto) MARIA, MARIA, ECCOMI A

TE CON QUESTI FIORI VIRGOLA... Nò, me piàs mìa isé....

ALFREDO/ (lo guarda e lui sta zitto) …Pronto, pronto, pronto.....


PEPPINO/


(come prima.) MARIA,


SOGNO DI


RARA BELLEZZA...VIRGOLA,


OH MARIA....


PUNTINI.


Nò, nò va mìa bé!


ALFREDO/ Pronto, pronto... porca galera.... (riattacca il telefono con stizza)

PEPPINO/ Ma ghièl sunàt èl telefono?

ALFREDO/ (arrabbiato) Sé èl ghà sunàt, èl ghà sunàt... ghàl mìa sintìt?

PEPPINO/ Veramènt.. nò.

ALFREDO/ Pronto, pronto....   (sempre piu nervoso)

PEPPINO/ Ma lü l‟è „n tecnico de la telecom? (gli parla attaccato alla faccia e dicendo telecom glisputa in un occhio)

ALFREDO/ Ma èl se fàghe i fàcc so! Ma chi ghà dìt vargot a lü? (alterato si gira)E‟l se fàse i fati

so... Pronto, pronto, pronto.....

PEPPINO/(tra sé) Adès ghe tire i fiùr söl müs a lü-che!

FEDERICO/ (entrando con Maria) Pepino èco la tò dolce metà....

PEPPINO/ (gli va incontro con passione) MARIA, OH MARIA DOLCE AMORE MIO, VIRGOLA, TIHO PORTATO QUESTI FIORI PER FARMI PERDONARE MARIA! FACCIAMO PACE, VIRGOLA, MARIA PUNTO ESCLAMATIVO!

MARIA/ (fredda) Ma perché? Che ghè sücès?

PEPPINO/ Niènt, nisü teremòto, nisöna aluviù... sta tranquilla.... rilassati mio amore!

MARIA/ Ma che sét vignìt a fa alùra?

PEPPINO/ Maria, (sempre con enfasi) M‟è vignìt èn mènt che ghìe de compagnàt dal dutùr;sicome te siesto gnamò turnàda a casa, gho pensàt: vöt véder che la s‟è désmentégàda? E alùra me so precipitàt ché a töt!

MARIA/ Tè te duziesto précipitàt da „n palàs de òt pià, mìa a casa de mé fradèl che t‟èl sét èl völmìa tanta zènt ènturèn!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ (depreresso mentre s’impegna a sistemare gli indumenti nella valigia) Eco, apunto...

PEPPINO/ Marì, ghét de nàga dal dutùr sé o nò?

MARIA/ (dispettosa) L‟apuntamènto dal dutùr l‟è tra n‟ùra abbondante... càta „n‟altra scüza....

PEPPINO/ MARIA MARIA, AMORE , AMORE MIO PERDONAMI, VIRGOLA, MA LO SAI CHESE NON SONO IN PACE CON TE, NON MI VENE L'ISPIRAZIONE PUNTINI-PUNTINI.... Marì, fom pace!

FEDERICO/ (sottolineato) Marì, fa la pace per piazér! …

MARIA/Nò, vòi mìa1 E‟l ghà de dìm la verità!

FEDERICO/ (c.s. stesso tono) Marì, fa pace.... …..

PEPPINO/ E và bé: per èl dutùr èl sìe che ghe „ùlìa „n‟altra ùra ma se spétàe me se pasìa i fiùr e

alùra so vignìt prima! Eco la verità! Adès però fom pace....

MARIA/ Nò! Te sét tròp gelùs!

FEDERICO/ (innervosendosi) Marì fa pace se nò mé parte pö....

PEPPINO/ T‟o crompàt i fiùr, Marì!

FEDERICO/ Marì, èl t‟à crompàt i fiùr.... fa pace! (sempre piu determinato)

ALFREDO/ (gay, poetico, al pubblico) Uuuh, i fiùr! Che romantico!

MARIA/ (subito) Bàtèj èn de le spùrc i fiùr!

PEPPINO/ Alùra mangèt ste baci Perugina, Marì... làsa che chèsta cicolàda la t‟èndulsìsca èl cör!

MARIA/ Pepino, ghét amo vargot de dàm? Te somèet Babo Nedàl!

FEDERICO/ Marì, fà pace....

PEPPINO/T‟o scrìt „na poesia... sènt come l‟è bèla....

FEDERICO/Marì, èl t‟à scriìt „na poesia... fa pace....

ALFREDO/ (gay - poetico- al pubblico) Dio.... una poesia... che pensiero romantico!!!

MARIA/ Vòi mìa sintìla!

PEPPINO/ (recita come fosse una cantilena, e anche la punteggiatura) OH MIA PULEDRARIBELLE CHE GALOPPI SOLITARIA VERSO LA TUA LIBERTA' VIRGOLA, INSEGUITA DA UNO STALLONE BLANCO DALLA CRINIERA TUTTA D'ORO CHE INVANO PROVA A RAGGIUNGERTI VIRGOLA, FERMATI.! E GUARDA; (indicandosi) IL TUO STALLONE INNAMORATO PUNTO.

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/ Oh...! „ne stalù bianc... che bèla imagine... (avvicinandosi) Siòr Pepino, èl me scüze,ma sarésèl mìa mèj ne stalù neghèr?

(situazione molto confusa e veloce)

PEPPINO/ (innervosendosi, lo costringe di nuovo a sedersi) Le stalù biànc èl se toca mìa! L‟èbianc e basta! Ma chi ghà domandàt vargot a lü?

MARIA/ (ad Alfredo, gridato) Oooh! Ma a lü cosa gh‟ènterèsa èl culùr de le stalù del mé òm! E‟llàse stà le stalù de mé marito!

ALFREDO/ (chiede aiuto) Federico....

FEDERICO/ Marì lasèl està! Ma chi te la toca ch‟èl bèl gèner dèl tò òm!

PEPPINO/ Marì, fom pace...

FEDERICO/ Marì, fa pace…

MARIA/ Nò, vòi mìa fa pace.

ALFREDO/ (alzando la cornetta come per rispondere) Pronto, pronto....

FEDERICO/ (glielo toglie di mano innervosendosi.) Alfredo, mèt zo „l telefono... èl ghà mìa sunàt!

PEPPINO / Marì, fom pace....

FEDERICO/ (nervoso) Marì, fa pace se nò te tire adòs vargot!

MARIA/ Nò, vòi mìa fa pace.

ALFREDO/ Pronto, pronto....

FEDERICO/ Alfredo mèt zo „l telefono che „l ghà mìa sunàt! (glielo toglie da mano e riattaccanervoso)

PEPPINO/Marì, per l‟ültima „olta... foma pace.....

(tutto si placa)

MARIA/ E va bé, fom pace se nò nom aànti töt èl dé e èl Federico èl ghà de parter....

FEDERICO/ Signùr te ringràsie....

MARIA/ Pepino, nom…

PEPPINO/ SI MIA DOLCE PULEDRA ANDIAMO, ANDIAMO NELLA STALLA DELL'AMOREVIRGOLA, DOVE LO STALLONE BIANCO FINALMENTE DARA‟ SOSTANZA E CORPO AL SUO INESAURIBILE AMORE PUNTO.

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


MARIA/ Ma che stalone bianco!!! Dài camìna... Siòr Alfredo, èl salüde! (lo tira; se ne vanno,Maria rimane sull'uscio, Peppino torna indietro)

ALFREDO/ Arijdìs.....

PEPPINO/ Spèta che salüde.... (Federico e Alfredo si alzano di scatto per salutarlo) Ma che völèllü? (ad Alfredo) Chi la conòs? Mè salüde èl Federico....co „na poesia... m‟è turnàt l‟ispirasiù!

FEDERICO/ Làsa stà... stà mìadistürbàt….

PEPPINO/ Niènt distürbo, sarò breve: (tono alto) AMORE DOLCE (con tono basso) AMOREAMARO, (alto) AMORE MATURO (basso) AMORE ROSSO, (tutto d'un fiato) AMORE , AMORE SUGOSO CHE COME UN POMODORO FRESCO TI INSAPORISCE L'ANIMA PUNTO. T‟èla piazìda? (a Federico sputandogli in un occhio)

MARIA/E‟l pomdor de tò sorèla.....nom dài! (se lo tira, escono)

FEDERICO/ Dio come l‟è difìcìl stà „n po „n pace! Fürtüna che vive de per mé....

ALFREDO/ Pronto, pronto, pronto... niènt ,Valentina la telefona mìa.....

FEDERICO/ Désmènteghéla la Valentina... se nò gho de portàt al manicomio!

ALFREDO/  Ma perché tò sorèla la m‟à domandàt se so riciù?

FEDERICO/ Anche a tè? Ma ròbe de màcc... la ghà gnà„ergogna...

Alfredo, fàga mìa cazo.... me

sorèla l‟è fisàda che mé sàpe „n riciù! E alùra la vèt riciù èndepertöt....

Alfredo quànt te vét vìa? E‟l

tèmp l‟è scadìt!

ALFREDO/ E‟n tò amico le stà màl e tè te vöt paràl föra? E‟nvece de ajdiàl... ”il tempo èscaduto!“ te ghé fét i quiz?...

FEDERICO/ Ma che ghoi de fa?

(squilla il telefono, situazione agitata)

ALFREDO/ (gridato e agitato) Valentina, Valentina! Rispont!

FEDERICO/ (agitato) Sé, sé.... risponde....

ALFREDO/Dàga „n‟apuntamènto, dàga „n‟apuntamènto!

FEDERICO/ Và bè, và bé... e èndo gh‟èl do sté apuntamènto?

ALFREDO/ (eccitato)E‟n font altràm... dài rispont!

FEDERICO/ Pronto Valent... Giuliana, sé ciao Giuliana.....(a bassa voce ad Alfredo)Alfredo l‟è la

tò fomna.... (Alfredo sprofonda nella tristezza) Scüza t‟ìe mìa cunùsìda... chi? Alfredo?(gesti di

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


Alfredo per dire che non c'e) T‟àl dìt ch‟èl vignìa de mé? Gho capìt...

Giuliana, veramènt ché èl

ghè mìa....Sé? Ah. L‟è ne stronso? Va Bè. Apena „l vède gh‟èl dize....

sèns‟alter...ne stronso, gho

capìt, stà mìa preocupàt....

Ciao....

(riattacca) … L‟era la tò fomna....…

ALFREDO/ Pensàe che la fös la mé Valentina....

FEDERICO/ Desmènteghéla !

ALFREDO/ Fòrse te ghétrizù...

l‟è mèj che ghe pènse pö ....

FEDERICO/ Brào!  Le ròbe le pödarés complicàs se te vét aànti...

la tò fomna che sàla de sté

storia?

ALFREDO/ ….De preciso niènt...

ma vargot la gharà capìt...

l‟è nervùza...

l‟è sès més, da quant

gho cunusìt Valentina, che...

fom mìa pö l‟amùr ènsèma!

FEDERICO/ Sés més? Alter che nervùza la sarà....

ALFREDO/.....Oh, mé ghe la fo mìa a fàl...

pènse sempèr a la Valentina e...

quant me càte danti

la me fomna....

so mìa bù de fa niènt....

FEDERICO/ Sforsèt....

ALFREDO/ Gho pröàt...

ma niènt da fa....

ghe la fo mìa....

FEDERICO/ Eh, per forsa....

(smorfiando) dé e nòcc, dé e nòcc...

anche èn font al tràm....

ALFREDO/ (Alfredo si siede)

so

„n‟òm finìt...gho pirdìt

Valentina

e

adès anche

la mé

fomna...mé fjöl...

la mé famèa...

FEDERICO/

Ma  dài...

sét

amo  èn  tèmp  per  récuperà....

(ritorna  a

preparare

la

valigia

voltandogli le spalle)

ALFREDO / (si

toglie le scarpe, )...

Ghìe tanti progèti... con la mé fomna, con mé fjöl...

(si toglie i

calzini) ènvecegho pirdìt èl co...

gho mandàt töt a remèngo....

töt! Per „na fomna....

FEDERICO/  Ma stà mìa preocupàt...

l‟emportànt l‟è che adès...

( girandosi)

..... Alfredo, ma che

sét dré a fa?

ALFREDO/Dìm niènt! Quant so nervùs i me s‟ènfurmìgola i pè e me fa màl le scarpe... Vàrda,varda! (mostra i piedi e poi comincia a camminare per la stanza)

FEDERICO/ (ironico) Vöt fàt èn pediluvio magàre?

ALFREDO/ Nò ghè mìa bisògn.. basta che i cjàpe aria e che fàghe dù pàss... èco sto zà mèj! (sirisiede e si rimette le scarpe)

FEDERICO/ Ma perchè te vét mìa a casa tò? (si ottura il naso)

ALFREDO/Sarèsèl mèj secondo tè‟?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Mé dize de sé!

ALFREDO/Te ghét rizù... l‟è mèj che vàghe da la mé fomna e da mé fjöl... so dré a fàj stà tròpmàl! L‟è mìa giöst.... (si rimette le scarpe) N‟ültima ròba: ma se turne da la mé fomna ... tè te mé

ajdèt?

FEDERICO/ Certo! Dìm chèl che gho de fa e mé èl farö de cör!

ALFREDO/ (si alza e allunga la mano) Prèstèm dés miliù.

FEDERICO/ (Federico lo prende sotto braccio e lo porta all'uscita) Té te vöt mìa fàt ajdià! Temètet sèmper i solcc èn mès! Cosa gh‟èntra i solcc?

ALFREDO/ Adès te spiéghe...

FEDERICO/ (sulla soglia risoluto) Sta mìa spiegàm niènt, vòi mìa spiegasiù... tanto i solcc te j domìa! Se vedom lönedé, quant turne te telefone! Ciao!


ALFREDO/bacia)


E va bé, grasie l‟istès... te sét „n‟amico.... fàt dà „n bazì.... Ciao... (lo abbraccia e lo


FEDERICO/ CiaoAlfredo e adès va sübìt a casa... fàm mìa stà „n pensér....(da solo) E adèsvardom se ghe la càe a fàm sté stràsa de „na dòcia.... (esce nel bagno)


FINE PRIMO TEMPO

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


SECONDO TEMPO -

(suonano alla porta)

(Uscendo dal bagno con addosso accappatoio  e asciugamano intento ad asciugarsi i capelli che poi lascerà tutti arruffati)

FEDERICO/ Rìe... „n‟atimo che vègne....

GIULIANA/ (entrando decisa a centro palco) Endo èl èl mé òm?

FEDERICO/ (sorpreso) Giuliana, ma tè che fét ché?

GIULIANA/ Federico, dìm „ndo l‟è l‟Alfredo! E‟l so che l‟è ché! (cercando in giro)

FEDERICO/ Scùlta Giuliana….

GIULIANA/ Dìm „ndo l‟è che dopo mé vo vìa sübìt. E‟l m‟ja dìt ch‟èl vignìa da tè!

FEDERICO/ Giuliana, so mìa „ndo l‟è... l‟è stàt ché l‟è vero, ma dopo l‟è nàt vìa...

GIULIANA/ Tè te sét èl so miglior amico... figüromès se te me dizèt „ndo l'è....

FEDERICO/Mé so anche tò amico Giuliana... ma se te dize che so mìa „ndo l‟è... l‟è la verità....

GIULIANA/ (pausa triste , si siede sul divano) Voalter sì töcc contra de mé!

FEDERICO/ Ma che ghè sücès?

GIULIANA/ (piange) …Federico, ghe la fo pö...riconòse pö l‟Alfredo... j-è sés més che l‟èdeéntàt „n‟altra persùna... èl turna a casa tarde... èl zöga pö con so fjöl... j-è sés més ch‟èl me tràta come „na mèrda!

FEDERICO/ Stà mìa préocupàt, èl gharà „n qualche problema serio, ch‟èl völ mìa dìt per fàt mìa

stà màl... ma te védaré che apena „l sistema töt....

GIULIANA/ (sempre piangendo si alza) Federico, vardèm...... (mettendosi in posa) So amo „nafomna afascinante?

FEDERICO/(impacciato) Ma.....veramènt...secondo mé... ma perché te m‟èl domandèt?

GIULIANA/ Federico, vardèm: so bröta?

FEDERICO/ (impacciato)Ma….Giuliana... no dizarés.... ma po‟ scüza....

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


GIULIANA/ So bröta sé o nò? (incalzando; gridato - isterica, mentre Federico cerca di direqualcosa) So bröta, so bröta!!!

FEDERICO/Calmèt per piazér….

GIULIANA/ Ensoma, so bröta sé o nò? (come prima) Rispont! (gridato) So bröta? Rispont, sobröta?

FEDERICO/ (gridato) Va bé, te fé schifo! Sét contènta isé?(gridato) Ma te par èl modo dedomandà le ròbe? Ma mé so mìa...

GIULIANA/ El sìe mé, so bröta, so bröta.....

(Giuliana si risiede e piange disperata)

FEDERICO/ Ma nò, tè te sét mìa bröta... ansi se pròpe vöt saìl mé te càte molto atraènte... te sét

mèj de Sofia Lorèn... dize söl serio....

GIULIANA/ …A l‟Alfredo ghe piàze pö... j-è sés més ch‟èl me toca gnà con èn dì... gnà „n bazì,„na carèsa, „n‟abracio.... (si alza gridando) Sés més, sés més ghét capì?

FEDERICO/ Te capìse, Giuliana....

GIULIANA/ (gridato) L‟è dré a vignìm l‟esaurimento nervùs!

FEDERICO/ Se vèt, se vèt... e po‟ l‟esaurimento l‟è la prima ròba che capita èn chèi caziché... (alludendo)

GIULIANA/ Che pòde fa?

FEDERICO/ Per mé tè e l‟Alfredo ghìf de fa „na bèla vacanza, „na bèla settimana ai tropici o se nò„na crocera.... sarés l‟ideale te par?

GIULIANA/ (piange)

FEDERICO/ Ma cosa goi dìt de màl?

GIULIANA/ La vacanza......

FEDERICO/ (contento) Sé, „na bèla setimana ai tropici...

GIULIANA/ Na settimana ai tropici..... (piange di piu')

FEDERICO/ E va bé.. alùra „na crocera....

GIULIANA/ (disperata) Na crocera.....

FEDERICO/ Giuliana alùra stà a casa tò, fa niènt come non detto... che ghoi de dìt?

GIULIANA/ (sempre piangendo) Ghìèm programàt „na crocera per festegià èl nòs  aniversàre de

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


matrimonio... duzièm parter ma L‟Alfredo èl ghà mìa pagàt l‟agensìa! L‟è per chèl che so ché!

FEDERICO/ E‟l se sarà desméntégàt...L‟Alfredo l‟è distràto t‟èl sét... ma perché tè te ghé l‟ét mìaricordàt?

GIULIANA/ (sempre piangendo) La verità l‟è ch‟èl ghà spindìt töcc i solcc che ghjèm mitìt ènbanda... töcc i solcc de la crocera capisèt? Dés miliù!

FEDERICO/ Dés miliù!?!

GIULIANA/ Sé! Federico ajdèm …

FEDERICO/ Mé te ajde ma tè tira vìa de mèsi solcc! Fàm èn piazér che me vé zà „l màl de co!

GIULIANA/ (sempre piangendo) J-è sés més ch‟èl me toca gnà co „n‟èn dì!

FEDERICO/ Chèsto te mé l‟è zà dìt, Giuliana... (guarda l'orologio impaziente)

GIULIANA / L‟éra mai sücès.... Quant pròpe la nàa màl, se l‟éra strésàt, almeno „na „olta al més èl

me dizìa mìa de nò!

FEDERICO/ Eh, adès èl ghe la fa mìa, Giuliana.... èlghe la fa mìa.... l‟è stràc. L‟è depérìto...(tra

sé) ... finamài èn font al tràm èl ghà dàt dènter!

GIULIANA/ (gridato)E‟l ghà spindìt töcc i solcc de la crocera co l‟amante chèl lazarù... so sicüra!

Töcc i solcc!

FEDERICO/ Sìto! Stà mìa uzà! Tra tè e mé sorèla mì fì batèr föra de casa!!!

GIULIANA/ (gridato- decisa) Federico, vòi pö seità a stà ché a pianzèr come „na stüpida!

FEDERICO/ (comeGiuliana) So d‟acordo!

GIULIANA/ (come sopra) J-è sés més che soporte chèste umiliasiù: adès dize basta!

FEDERICO/ Giöst, te ghét perfetamènte rizù! Adès calmèt per piazér, te sét tròp nervùza.... te

prépàre „na camomila (va in cucina) „ Na bèla camomila calda!

GIULIANA/ L‟è dimagrìt dés chili! Dés chili!!!(cammina nervosa)

FEDERICO/ (dalla cucina) E‟l s‟è mitìt a dieta... èl me la dizìa ch‟èl vulìa calà „n po... mé capìsemìa voalter fomne: apéna vidìf èn cambiamènto èn de „n‟òm... pinsì sübìt ch‟èl ghà „n‟amante! Giuliana, stà tranquilla L‟Alfredo èl ghe n‟à mìa de amanti!

GIULIANA/ Envece sé! (nevrotica)Gh‟è „n‟amante de mès! Chèste ròbe „na moér la j-à sènt...ma ghe la fo pagà.. ustìs se ghe la fo pagà! (solenne) Sàlte adòs al prìm che „ncontre per strada! (sull'uscio) Ma che pènsèl, de jghèi apéna lü j atributi? (esce)

FEDERICO/ (entrando con la camomilla) Perché, Gliuliana, ghé j-ét anche tè j atributi?Giuliana... turna „ndré! La camomila.... eh sé, la camomilla de tò sorèla! Mèj, me la béaro mé la

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


camomilla! (si siede sul divano stressato)

(suonano alla porta)

FEDERICO/E‟n momènt! Ma chi ghè amo? (apre la porta) ...Giuliana? (entra decisa)

GIULIANA/ Gho ripensàt! (determinata)

FEDERICO/ (si siede sul divano dove ha appoggiato il bicchiere di camomilla) Bràa, te ghét fàtbé! Fom le persùne serie e ragiunom con calma.... (mentre sorseggia la camomilla sempre seduto)

GIULIANA/Gho „ìt „n‟idea pö bèla...

FEDERICO/ Oh bràa, chèsta l‟èla Giuliana che conòse... lucida, rasionàl... vèdèt che quant te tecalmèt, te rièsèt anche a pensà? Alùra, dìm, quàl‟èla chèsta bèla idea?

GIULIANA/ Ghe fo j corègn anche mé! E col sò miglior amico! (indicando Federico) Tè!

FEDERICO/ (sputa la camomilla, si alza - gay) Ma l‟è mìa èl cazo! Vàrda alùra l‟è mèj che te ghéfàsèt j corègn col prìm che pàsa... (impacciato)

GIULIANA/ Dài Federico... te sè tè èl so amico dèl cör!

FEDERICO/ (sempre gay)Ma apunto! Pròpe a mé te domandèt „na ròba compagna?

GIULIANA/ (dandosi delle arie) Te mé càtèt mìa atraènte asé? Te piàze mìa abastànsa forse?

FEDERICO/ Uuuuh, comiciom „n‟altra „olta? Te l‟o dìt zà prima: te sèt atraènte... (solenne) Ma cola fomna de „n‟amico... mai!

GIULIANA/L‟è „n bastardo, j corègn j sé ja merita! Nom prima che càmbie idea.... (gridato lo tira

per un braccio)

FEDERICO/ (si riprende-deciso)  T‟o dìt de nò! E, per piazér, fom mìa ròbe che dopo ne podom

pintìgn... stom calmi, calmi, e béf la camomila che la te fa bé....

GIULIANA/ Ensoma te sét èn riciù!     (lo provoca)

FEDERICO/ Anche tè co sté riciù? Ma ghèt parlàt con mé sorèla per cazo? Giuliana, mé so „n liùalter che riciù! ? (gridato)

GIULIANA/ (sale sulla sedia)E alùra che spètèt, liù de la Malaysia... “sbrànami”! (rimanestatuaria)

FEDERICO/ Giuliana, sarà anche sés més... mé te capìse ma... l‟Alfredo l‟è èl mé amico pöcaro... vé zo de lé per piazér!

GIULIANA/ (gridato) L‟è „n bastardo, l‟è „n bastardo! Eco cosa l‟è!... E va bé, gho capìt.... (scende

e va ad accendere la radio)

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Che fét?

GIULIANA/ E‟l fom ché.

FEDERICO/ Ma che ròba?

( si abbassano le luci, parte la musica THAT'S LIFE, DI F. SINATRA, fa sedere Federico su una sedia e gli balla intorno)

GIULIANA/ (incomincia a spogliarsi, a ritmo di musica, una volta terminato lo streep sale sullasedia rimanendo statuaria)

FEDERICO/    ( Prima balla anche lui mostrandosi eccitato  poi  va a spegnere la radio)   ....Però,

chi l‟arés dìt?....

GIULIANA/ Alùra, che fom? (statuaria)

(suonano alla porta)

FEDERICO/ Niènt, fom niènt! J ghà sunàt.. vé zo de lé! (Federico preoccupato) GIULIANA/ Aùra, so chè che spète... liù de la Malaysia... che fom?

(suonano di nuovo)

FEDERICO/ (gridato) Giuliana pètela lé de fa la statua e mètèt i vestìcc! Sèntèt mìa che i ghàsunàt? Sét sùrda?

GIULIANA/ (come se si fosse svegliata da un sogno) Oh signùr! Come mé so riduzìda!!!(piange rimane spogliata )

FEDERICO/ Te sét ridota màl, cara la mé Giuliana....

(suonano ancora)

FEDERICO/ E‟n momènt... so dré a vègnèr...

ALFREDO/ (da fuori) Fedrico, so mé... dèrf...

GIULIANA/ (piange allarmata) Alfredo, santo cielo... che foi adès?

FEDERICO/ (molto impacciato) Eh... che fét? Che fét? Vè zo de lé e mètèt i vistìcc!!! (gli butta ilvestito addosso, ma Giuliana non lo prende)

GIULIANA/ Udìo me sènte màl... me gira èl co... me sènte svègner....Federico, svègne....  (sta

per cadere)

FEDERICO/ Giuliana, per piazér stà mìa svègner...Ma cosa ghoi fàt mé de màl? (la prende inbraccio e la porta nel bagno) Sèrèt èn del cèso se stà mìa vègner föra per nisöna rizù... sìc

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


minücc e mé èl mande vìa.... e dopo... te vé vìa anche tè!


GIULIANA/ Va bé, va bé... grasie... ….


(esce)


FEDERICO/ (gay)Uh, mamasanta …. Alfredo, rìe........(mentre sta per aprire) Udìo, èl


vistìt! (nasconde il vestito di Giuliana sotto al 1° cuscino del divano)

ALFREDO/ (fuori scena, continua a suonare) Federico, dèrf!

FEDERICO/ Vègne...(apre la porta) Alfredo, (Alfredo ha l'aria sconvolta) che ghe fét ché? Te ghét„na cera... Ma perché sét mìa nàt a caza?

ALFREDO/ (depresso) Arda, dìm niènt! Ghe la fo mìa a nà a casa... vedèr la meé fomna, méfjöl.... gho „na fàcia da funeràl! Me sènte a tòc, gho biìt dés cafè e adès gho màl de pànsa... e po‟

ghè sèmper èl problema dei solcc... dei dés miliù....

FEDERICO/ Ché, te ghé pòdèt mìa stà!

ALFREDO/E va bé... vo vìa, ma prima dìm „na ròba: èndoe gho sbaliàt... èndoe gho sbaliàt?Dopo vo vìa... t‟èl promète!


FEDERICO/   (parla con voce rauca) Alfredo, te ghìèt mìa d‟ènnamoràt!

ALFREDO/ Che ghét dìt? Sènte niènt... ma te fa màl la gùla?

FEDERICO/ Sé... sé.... gharo cjapàt frèt sot a la dòcia....

ALFREDO/ Alsa la ùs che capìse niènt!


( sul lato sinistro)


FEDERICO/ (sempre rauco un po’ più forte portandosi sul lato destro)  Dizìe che te ghièt mìa


d‟ènnamoràt! Quant te ghé fét capì a le fomne che te sét ènnamoràt... l‟è finìda! Te ghét de fa töt chèl che le völ lùre e po dòpo, apéna le càta „n‟alter òm che la j fa stà màl.... le s‟ènnamùra de

chèl e le te mòla... e tè te rèstet lé come ne strons!

ALFREDO/ (depresso)L‟è vero, te ghét rizù... ma perché sté ròbe te me jét mìa dìde prima?

FEDERICO/ Te l‟ìe dìt, te l‟ìe dìt... adès però te ghét de mantègner la promèsa: va a caza tò!

ALFREDO/ Sé vo, prima vo „n atimo al cèso perché i dés cafè i m‟a muìt la pansa... èn pòde pö...(fa per andare)

FEDERICO/ (soprapensiero) Va bé, và al cèso... dòpo a caza però neh? (ricorda che in bagnoc’è Giuliana) Nòòò, fèrmo!!! Endo vét? Al cèso te ghé pòdèt mìa nà! ( gli sbarra la strada)

ALFREDO/ Lasèm nà perché se nò me la fo adòs! E‟n pòde pö.... (si avvia)

FEDERICO/ (gridato, lo trattiene) Gho dìt, al cèso nò!

ALFREDO/ Ghoi de fàla èn caméra da lèt? Se pöl saì perché pòde mìa nà al cèso?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ (gridato) Tè col mé cèso te ghét de vìga niènt a che fa! Va bé isé?

ALFREDO/ Ma perché???

FEDRICO/ Perché... perché... Alfredo: so gelùs! (convinto)

ALFREDO/ Sét gelùs de tò cèso? Ma mé gho mìa de fàga l‟amùr co „l tò cèso! Fo chèl che ghode fa e dopo vo vìa....Dài fàm pasà!

FEDERICO/ (profondo) Fa mìa le spiritùs.... j-è ròbe intime, delicàde.... e po‟ con töte chèle

bröte malate del dè de ancö.... tè t‟èl fét apò èn font ai tràm! Alfredo, èsoma, mé ghé tègne a la

mé salute, va bé?

ALFREDO/ (deciso) Fàm pasà1 Ghé la fo pö.... (Federico gli sbarra la strada) So drè a famela

adòs... schérse mìa!

FEDERICO/  Gho dìt de nò1 Caghèt adòs ma nel mé cèso te ghé vét mìa! Punto e basta

ALFREDO/ (sofferto) E va bé... vo mìa nel cèso... ma cjapèm èn pér de braghe de ricambio:

me la so fàda adòs...

FEDERICO/ Veramènt te la sét fàda adòs? Che schifo!

ALFREDO/ (si toglie il pantalone e rimane in mutande) Ma vàrda tè che umiliàsiù.... sùl perché

èl tò amico pö caro ... l‟è gélùs del sò cèso! Dàm èn pér de bràghe fa prèst....

FEDERICO/ Vo a tötele...(esce lato letto)

ALFREDO/ (prende dalla valigia un boxer pulito molto colorato di Federico)

MARIA/ (canta da dietro la porta d’ingresso principale) E O CORE MI FA BUM, BUM, BUM, EO CORE MI FA BUM, BUM, BUM, QUANNE PASSE TU

(situazione molto agitata)

FEDERICO/(rientrando gridato)  Uh. Madona! „è dré a vègnèr mé sorèla....

ALFREDO/ (in mutande molto impacciato) Uh, Dàm argot prima che la vègne dènter... so „nmödande... che vergogna!

FEDERICO/ Sé, sé! (esce poi torna subito)

MARIA/ E O CORE MI FA BUM, BUM , BUM QUANNE CI STAI TU

FEDERICO/ (scena concitata) Uh, Maria la ghà la cjàf... se la te vèt èn mödànde nisù che càadal co che la ghà „n fràdèl riciù!

ALFREDO/ Uh, e alùra che fom? (coprendosi con le mani)

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Scondèt e èn frèsa!

ALFREDO/ Va bé me sconde nel cèso isé ne‟èn profìte e me fo „n bidé! (fa per andare)

FEDERICO/ (Federico lo ferma) Amo! Gho dìt che èl dèl cèso... nò! Và ne le sgabüsì!(spingendolo) E stà lé fìn quant t‟èl dize mé! E‟l tèmp de parà föra mé sorèla... e dòpo te vét a caza tò! Uh mamasanta!

ALFREDO/ (sulla porta dello sgabuzzino) Ma vàrda „n po... mé nàe „n atimo èn dèl cèso... el‟éra fàda... ma „l signorino nò! Nèl cèso se pöl mìa...(chiude la porta)

FEDERICO/  Uh, le bràghe, le bràghe.... (Federico nasconde il pantalone  di Alfredo sotto al

2°cuscino del divano).

MARIA/  SENTA NA VOCE LUNTANA INT'ALLARIA….(apre con la chiave)

FEDERICO/ (cantato come entra Maria) ME STREGNE STU CORE

MARIA/ FEDERICO …(sorpresa) Sét amo ché?

FEDERICO/ Mé so ché e tè? Sèmper ché te sét?

MARIA/ Ma sét amo isé? Duzièt mìa préparàt per parter?

FEDERICO/ Sé, gho de parter... sùl chè... ma tè che sét vignìda a fa?

MARIA/ Pensàe che tè te fös nàt vìa e siccome ghìe niènt de fa... gho pensàt de vègner per

finì le pulisìe.....

FEDERICO/     Ma mé, che gho de fa per stà èn momènt èn pace? Che ghoi de fa?

MARIA/ Ma l‟è sèmplice: te ghét de spuzàt! Isé te gharét „na persùna vizina che la te völ bé e

che la te tegnarés èn urdèn la caza e che....

FEDERICO/ ... e che la me ròmp le scatole come té!

MARIA/Federico, la Teresa l‟è sempre disponibile... la cjàme?

FEDERICO/ Ma l‟è sempèr de dré a tè, sté Teresa? Làsa perder.. làsa stà i mestér e va a cazache mé forse fo amo èn tèmp a parter!

MARIA/ Pòde mìa nà vìa perché gho dìt al Pepino de vègner a tömché e...se ‟l me càta mìa,brojom „n‟altra „olta!

FEDERICO/ Envèntèt „na scüza col Pepino e dìga ch‟èl vègne sübìt a töt perché ché te ghepòdèt mìa stà!

MARIA/ Perché... spètèt vizite? Om o fomna? (spettosa)

FEDERICO/  Spète nisü! Te ghét de nà vìa, punto e basta! (si sente un rumore dal bagno,

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


moto di paura di Federico)

MARIA/ (contenta) Ah, gho capìt: chèsta persùna l‟è zà ché!

FEDERICO/  Ché ghè nisù! Marì te ghét de nà!

MARIA/  E va bé... vo „n atimo al cèso e po‟ vo.  (si avvia)

FEDERICO/ Al cèso? (la ferma)Ma cos‟èla sté fisasiù col mé cèso? Marì, me dispiàs ma tè alcèso te ghé vét mìa!

MARIA/ Dibù? E perché? (sospettosa) Chi ghè nèl cèso?(si avvia)

FEDERICO/ Nisü Maria... (gli sbarra la strada)

MARIA E alùra perchè te mé fé mìa nà? Mé so tò sorèla.... (ironica)

FEDERICO/ (pensando a una scusa) Te ghé pòdèt mìa nà... perché... perché....

MARIA/  Perché?

FEDERICO/…Perchè.. Perché gho de nàga mé! E‟n pòde pö.. me la fo adòs....Uh madona! (si

chiude nel bagno)

MARIA/ E ghe vùlìa tant! Mariasantisima, che fradèl complicàt che gho!

FEDERICO/ (dal bagno)  Vàrda che gh‟enaro per èn bèl tòc... l‟è mèj che tè te vàghe vìa....

MARIA/ Stà mìa préocupàt.. stà nel cèso finché te sèrf... la mé l‟è mìa „na ròba urgènte! E‟ntàntmé mète èn urdèn la caza... come al solìt ghè sèmper spurc! (spolvera prima la credenza o il tavalo e poi il divano) E O‟ CORE MI FA BUM, BUM, BUM, E O CORE MI FA BUM, BUM,BUM, QUANNE PASSE TU… ma ache ghè ché? (trova il vestito di Giuliana sotto il 1° cuscino del divano…..) E‟n vistìt de fomna? L‟ìe dìt mé che me fradèl l‟è mìa riciù! Adès ghe tape laboca mé a töte le bröte lèngue! (mostra il vestito, poi lo rimette sotto al cuscino) SENTE NA VOCE LUNTANA INT'ALLARIA ME STREGNE…e ché che gh‟è? Dele bràghe? (trova il pantalone di Alfredo, sotto il 2° cuscino del divano) Ah, ma alùra l‟è riciù?(al pubblico)Federico, ma sét riciù sé o nò? (rimette il pantalone sotto al cuscino).

(telefono )

MARIA/ (gridato a Federico)  Telefono……

FEDERICO/ (fuori scena)  Stà mìa risponder!!!

MARIA/ Pronti?

VALENTINA/ Sono Valentina, vorrei parlare con Federico.. è in casa?

MARIA/ Si mio fratello è in casa ma in questo momento non può venire all‟apparècchio perchéè in bagno... è urgente?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


VALENTINA/ Suo fratello mi ha chiamato ma siccome io non ero in casa ha lasciato unmessaggio sulla segreteria perché lo richiamassi...

MARIA/ Signorina la mé scüze, ma lé l‟è „na fomna a töcc j efèti?

VALENTINA/ Sì sono una donna a tutti gli effetti ma perché questa domanda?

MARIA/ Ah, finalmènt „na fomna! Vède sùl òm èn chèla caza ché! Signorina, la s‟èmpresiùnemìa ma ché tra gay, bisex, omosesuaj transesuaj, eterosesuaj... capìse pö niènt....ghè „na certa varietà de sièlta e alùra l‟è mèj esèr cjàr sübìt...

VALENTINA/ Capisco, scusi ma lei non sa dirmi niente? Il messaggio parlava di un viaggio dafare insieme a suo fratello...

MARIA/ Ah sé... fòrse gho capìt, mé fradèl èl ghà de fa „n viagio e dato che l‟è sùl, forse èl ghìapiazér a „nvidàla...

VALENTINA/ Sì... ma dipende dal prezzo ..

MARIA/ La se préocupe mìa... mé fradèl l‟è „n galantòm: èl pàga töt lü... Però gho de dìga „na

ròba signorina, mé fradèl l‟è un leone, un leone signorina! Ghàla capìt che ròba vòi dì? En liù...

pròpe èn chèl sènso là....

VALENTINA/ E va bene questo non è un problema, ma io per partire con suo fratello gli devoparlare perché sa... ci dobbiamo mettere d‟accordo, io non so nemmeno dove dobbiamo andare...

MARIA/ La ghà rizù, mamé so niènt ghe dize apéna che se la völ fa „sté viagio la fàghe ènfrèsa perché mé fradèl tra mèz‟ùra èl part.

VALENTINA/ E dove abita suo fratello?

MARIA/ Mé fradèl le stà èn via Rambotti numero 25.

VALENTINA/ Grazie a tra poco.

MARIA/ Arijdìs... te védaré s‟è fo mìa spuzà!

(suonano alla porta)

MARIA/ Oh, l‟è zà ché?

FEDERICO/ (fuori scena)Marì, ch‟érèl chì al telefono?

MARIA/ T‟èl dize quant te vègnèt föra... Ghe n‟ét amo per tant?

FEDERICO/Sé, sé, me ocor amo tèmp... te l‟o dìt: se te ghét de nà al cèso... vaa casa tò!

MARIA/  Nò, fa con comòt: a mé me s‟è blocàt töt a forsa de spetà...

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


(suonano con insistenza)

MARIA/ Rìe, rìe.... ,  (apre)  Sét tè Pepino?

PEPPINO/    (entrando) SI‟ MIO DOLCE FIORE DI LOTO, TUO MARITO E‟ ARRIVATO!

MARIA/  Ghè rìat èl poeta...

FEDERICO/ Marì chi ghè vignìt?

MARIA/ L‟è èl Pepino...

FEDERICO/ (dal bagno)    Pès de „n albergo  l‟è„sté casa!

PEPPINO/ (leggendo dal blocchetto) E FUI DAL COLLE IMMERSO IO STAVO, NELL'ACQUAGELIDA A GIACER VIRGOLA, (lento) DA LA', DA LI', (veloce) DA LI' DA LA'

MARIA/ Eeeeh, Dalidà! Ma che dizèt?

PEPPINO/ DA LI' VEDEI L'UNIVERSO CON TUTTI I PIANETI , SATURNO, GIOVE EMARTE

MARIA/ Ma chi la conòs töta stà zènt....

PEPPINO/ DOVE IL FUOCO ARDE E LA CARNE URLA, PUNTO. MARI, IL FUOCO ARDE ELA CARNE URLA.. MARI(voglioso tenta di abbracciarla, ma Maria se ne scappa)

MARIA/  Fàla tazèr Pepino sté carne che l‟è mìa èl momènt!

PEPPINO/    MARIA,  VUOI TU DUNQUE DIRMI CHE  COSA DOBBIAMO FARE?

MARIA/ Niènt! Tè sèntèt zo, che tra poc nom a caza. E‟ntànt scrìf le tò poesie!

PEPPINO/ (si siede) Eeeh.... sèmper a scrìèr... Ma èl Federico l‟è partìt?

MARIA/ Nò, l‟è al cèso, l‟ét mìa sintìt?

PEPPINO/ Mbé? E noalter perchè non mìa vìa? E NOI PERCHE' NON CE NE ANDIAMO,(alzandosi) ANDIAMO MIA DOLCE TROIANA, ANDIAMO (sempre voglioso, Maria scappa)

MARIA/ La troiana de tò sorèla...! Sèntèt zo „n atimo, sèmper dré a mé te sét! Gho de dìga „naròba a mé fradèl.... apéna èl vé föra dal cèso.... tè scrì,f scrìf! Federico, ghét finìt? Gho de dìt

„na ròba importante....

FEDERICO/ Emportante?

MARIA/ Sé, èmportantisima, vé föra che dòpo mé vo! Ma che sét dré a fa nel cèso? Te sétdènter da tré ùre!!!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/    ... Dopo te vé vìa?

MARIA/  Sé, sé... vé föra che dòpo vo....

FEDERICO/ (uscendo) So ché! Alùra sté ròba importante?

PEPPINO/ CIAO FEDERICO, (poetico) HAI EVACUATO DALLA FONTE GENTILIZIA LATUA ESSENZA?

MARIA/ Come èl parla bé....

FEDERICO/  Sé, sé Pepino...

gho evacuàt da la fonte gentilizia! E gho evacuàt isé tànt che se

per cazo ghìf de nà al cèso....

v‟èle sconsìlie vivamènt!

MARIA/  E‟n  poche  paròle

gh‟è  spösa.  Scùlta:  la  ghà  teléfonàt  „na

signorina...

„na  certa

Valentina....

FEDERICO/ Valentina??? Me sènte màl.... (terrorizzato)

MARIA/  Gho dìt Valentina ...

mìa Frankstaein...

ma che ghét? Somèa che a momènti

te vègne

„n‟ictus.... Sèntèt zo....

PEPPINO/ OH  VALENTINA.  SEI TU MIA

VALENTINA , TU DIMMI

FEDERICO , CHI E'

MAI  COSTEI?

FEDERICO/ Ma chi la conòs sté Valentina!

MARIA/ So sicüra... la m‟à dìt Valentina!

FEDERICO/ Ma perché so mìa partìt??? Eh va bé, la sé sarà sbalìàda perché mé conòsenisöna Valentina e adès nì a caza vòsa per piazér!

MARIA/ Ma come te la conòsèt mìa... la ghà dìt che te ghét lasà „n mesagio sö la segreteriatelefonica? Ghìf de fa „n viagio ènèma... te ricordèt mìa?

FEDERICO/ Me ricorde niènt, me ricorde niènt! Marì vöt nà a caza sé o nò? (spazientito)

PEPPINO/ Marì nom a caza ch‟èl Federico èl ghà de fa! (voglioso) Marì, “nom a fà” anchenoalter....”non a fà”..... ghét capìt che ròba, neh Marì?

MARIA/ Ma che vöt fa, ma che vöt fa! Scrìf e fa sìto! Federico, comunque stà mìa préocupàtperché tanto la Valentina l‟è dré a vègnèr ché.

FEDERICO/  Oh pòrca vàca... che sét dré a dì?

MARIA/  La vé ché a caza tò!

FEDERICO/ (si siede disperato) Ossignùr! Apéna la Valentina ghe mancàa... e adès come sefa? Come se fa?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


PEPPINO/ (poetico) E‟nde sté cazaVERRAI A PROFUMAR CON LA TUA PRESENZA OMIA SOAVE VALENTINA VIRGOLA, QUA, LA NOTTE, QUA IL GIORNO CHE PENSOSO SE NE VA PUNTO. DELLA TUA ESSENZA SI INEBRIERA' IL CUOR VIRGOLA, (Maria ripete la punteggiatura) E DALL'ARIA AL CUOR, DAL CUORE ALL'ARIA, E DALL'ARIA AL CUOR, DALCUOR ALL'ARIA, E DALL'ARIA ….

FEDERICO/    (sempre depresso) Marì èl Pepino èl s‟è „ncantàt...

MARIA/ Pepino!

PEPPINO/ Nò, l‟è che rièse mìa a catà „n finale....

FEDERICO/ (disperato) En finàl? El finàl l‟è tragico Pepino.... tragico!            (indicando bagno e

sgabuzzino)

PEPPINO/ Te ghé rizù, finàl tragico: E DALL'ARIA AL CUORE E DAL CUOR ALL'ARIA, ALLAFINE D'AMOR …TU .NE MORRAI PUNTO.

MARIA/  E ghom  apò èl mort....

FEDERICO/ E adès che fo? (fra sé)

PEPPINO/ MIA DOLCE LEGGIADRA FANCIULLA DI NOME MARIA, che dizèt? Volom nà séo nò?

MARIA/ SI, MIO  DOLCE MARITO spàca maroni1 Adès podom nà... (Peppino si alza)

(suonano alla porta)

PEPPINO/ La porta...

MARIA/ Federico, i ghà sunàt... (nessuno apre)

FEDERICO/ Gho sintìt...

(pausa - suonano ancora)

PEPPINO/ La porta.....

MARIA/ Federico, i ghà sunàt....

FEDERICO/    Gho sintìt, gho sintìt.... (non apre)

(suonano ancora)

PEPPINO/  Ma chi dèrf sté porta?

MARIA/  Federico, dèrve mé?

FEDERICO/ Fèrmi! Dèrve mé (apre molto lentament., Appena apre la porta parte la musica

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


trionfale, Valentina è una prostituta, molto attraente entra come una star sensuale e provocante con vestito elegante con spacco profondo in modo da far vedere la gamba; ha con sé una piccola valigia, che lascerà sulla soglia appena entra)

VALENTINA/ (dopo la musica va da Peppino)  Sono Valentina....

PEPPINO (turbato) OH MIA DOLCE PRINCIPESSA, mé so Pepino... ma perché so mìaFederico???

VALENTINA/ Piacere... (gli allunga la mano , Peppino gliela bacia in modo sensuale)

MARIA/Piantala de fa le stüpìt! Vàrda che te tire dré la prima ròba che me capita „n mà!(aValentina) Piazér, mé so Maria, la sorèla del Federico... (indicandolo)

VALENTINA/ Piazér

FEDERICO/ (incantato) Ciao Valentina…

VALENTINA/ Federico…. ?  (gli allunga la mano per farsela baciare)

FEDERICO/ Sé, sé, sé! So mé!

MARIA/     Brào Federico, te ghét troàt pròpe na bèla murùza!

VALENTINA/Ma noalter som mìa fidansàcc... ghom sùl de fa „n viàs ènèma... se ne métom

d‟acordo....

PEPPINO/  Per mé, vé mitìf d‟acordo èn do minücc!

FEDERICO/ (sempre perso ed eccitato) Sé, sé... „n acordo per fa sté viàs èl catom sèns‟alter...

(tra sé) Mamma santa....

MARIA/ Come sìfbèj!!! Ve vède zamo daànti al‟altàr.... (si sente un rumore) ........Federico,gho sintìt èn rumùr dal cèso...

PEPPINO/ A mé me soméàa da le sgabüsì...


VALENTINA/     (sensuale)


E...


„ndoe


ghét


decizo


che


pasarom


chèste


nocc


de


pasiù....Federico?


MARIA/  Federico, rispondèga!

PEPPINO/ FEDERICO RISPONDI TOSTO!

FEDERICO/ (sempre più perso con gli occhi fissi su Valentina che gli gira intorno in modo

sensuale) Valentina, fa tè... per mé và bé qualsiasi posto.. anche èn font al tràm....

VALENTINA/ Và bé, alùra narom sö „n‟izola.... (molto vicini)

PEPPINO/ SI, E     FEDERICO  SARA' IL TUO  ROBINSON CROSOUE'

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


MARIA/ (concitata) E... endo nìf, èndo nìf?

VALENTINA/ Narom èn Giamaika

MARIA/ Sé nì èn Giamaika, catì la pö bèla palma, vé mitì sota e... turnì fra „n més!

PEPPINO/(squillante)    TORNATE ABBRONZATI E SAZI

MARIA/ Signorina, la la fàse felice èl mé Federico....…(si sente un rumore) Federico, gho sintìt

èn rumùr ne le sgabüsì....

PEPPINO/ Marì, l‟éra dal cèso, l‟o sintìt dal cèso....

VALENTINA/ E  quant partom? (si allontana)

FEDERICO/ Sübìt! Adès, immédiatamènt!  (si sente un rumore)

PEPPINO/ Federico gho sintìt èn rumùr dal cèso....

MARIA/ Nò, l‟éra da le sgabüsì!

PEPPINO/ Nò, l‟éra dal cèso so sicür!

MARIA/  Da le sgabüsì!

FEDERICO/ (gridato) Sìto! Fì sìto! Sì dré a spaéntà la signorina

.... Scüza Valentina....èl tèmp

de vistìm e sistémà „na facènda e... po‟ se part!

VALENTINA/ Eco, fom al a svèlta che mé so mìa uza a spétà....

(mette in evidenza la gamba

su una sedia in modo provocante, proprio davanti a Peppino)

PEPPINO/ Uh, signorina.. la ghà „na sgorléra nèj calsècc!(avvicinandosi con gli occhi) Lavarde ché... l‟è töta rota... pòs tocà? (mette la mano sopra)

MARIA/ Ma stà fèrmo! El toca lü.... Sèntet zo e... scrìf!

VALENTINA/ Oh,l‟è véra... i sé sarà rumpìcc nèl vègner ché... gho fàt töt de cursa! Ndoepòde nà a cambjàmèj? Pòs mìa parter isé...

MARIA/ Signorina, la compagne nel cèso....

FEDERICO/ (terrorizzato, e tappandosi il naso)             Marì… èl cèso l‟è gnamo èn condisiù....

comàagna la signorina ne la mé stansa da lèt... per piazér...

PEPPINO/ (prende la vialigia di valentina lasciata sull’uscio e gliela dà) VALENTINAVAI NELLA STANZA DA LETTO CHE E MEGLIO, MI SA' CHE LA FONTE GENTILIZIA DI FEDERICO NON HA ANCORA ESAURITO IL SUO EFFETTO ( toccandosi il naso)

VALENTINA/ Molto gentile, gràsie....

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


MARIA/     Signorina, la vègne con mé isé ghé fo véder töta la caza del Federico....

PEPPINO/ Vègne anche mé! .....

(fa per andare)

MARIA/  Tè stà ché se nò te tire adòs vargot! Scrìf, scrìf.....

PEPPINO/ Po‟ la dìs che so mé chèl gélùs.....

MARIA/ Signorina Valentina, prego... prego....

VALENTINA/ Gràsie...

se ghé dispiàs mìa me ritoche anche èl truco.... ( mentre escono )

PEPPINO/ Völela fàs anche „na dòcia, signorina Valentina? (gli corre dietro)

FEDERICO/ Pepino!!! ...

(voglioso) Me farésèt èn piazèr?

PEPPINO/ Dìm...

FEDERICO/ Crompèm èn màs de röze rose.. per.....

Valentina... (stordito)

PEPPINO/ Però dàm i solcc perché ghe n‟o gnà ü!

FEDERICO/  ...Và a mé nòm, èl fiorista èl me conòs...

dòpo pasaro mé a pagà....

PEPPINO/ Béla, béla.. pròpe bèla! Te ghét catàt pròpe „na bèla murùza!

FEDERICO/ Tròp bèla...

me gira „l co.....

PEPPINO/ Te capìse...

(Peppino esce) Vo e turne....

FEDERICO/ (breve controllo della situazione poi apre il bagno)

( a bassa voce Giuliana; Federico rauco)

GIULIANA/ Finalmènt.... L‟Alfredo l‟è nàt vìa?

FEDERICO/ Gnamo, gnamo Giuliana... stà seràda ne le sgabüsì tè....

GIULIANA/ E perchè?

FEDERICO/ (prende il vestito sotto il cuscino del divano) L‟è long despiégàt.... adès per piazér

vèstèt èn frèsa e pò và a caza tò....e stà mìa dì „na parola de chèl che gh‟è sücedìt ché, me

racomànde.....

GIULIANA/ (mentre si veste) Ma gnà per sògn! Mé a caza ghe vo mìa, adès che gho catàtL‟Alfredo èl ghà de dàm töte le spiègasiù che vòi! Me dispiàs ma mé dé ché me möe mìa!

FEDERICO/ Come sarésela che te te möèt mìa? Vöt ne scandalo? L‟è chèl che te vòèt?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


GIULIANA/ Me möe mìa e bàsta! El ghà de dìm che fine ghaj fàt i dés miliù!

FEDERICO/    Ah....! Sté dés miliù!!! Ma come fom? Come fom? Va bè, fom isé: adès te vé föra,

te spètèt sìc minücc e po‟ te sunèt, isé Alfredo èl pensarà che tè te sàpèt apéna riàda... d‟acordo?

GIULIANA/  E va bé... ma te do apéna sìc minücc!

( l’accompagna)

FEDERICO/  Sé, sé... ma adès và.... (dopo che esce Giuliana, apre la porta dello sgabuzzino)

(a voce normale)

ALFREDO/ (Alfredo esce in mutande) Udio mama! Sté sgabüsì èl me somèa la cèla de „na

prisù.....

FEDERICO/Eh sé, l‟è „n po picinì....

ALFREDO/ L‟è nàda vìa tò sorèla?

MARIA/ (fuori scena chiamando) Federico....           (Alfredo e Federico salto di paura, Alfredo

ritorna di corsa  nello sgabuzzino accompagnato da Federico) (in scena)  Federico, scüza....

FEDERICO/ Che gh‟è? (con le spalle allo sgabuzzino, impaurito)

MARIA/ Ma che fét lé?

FEDERICO/ Niènt, gho de cjapà „na ròba ne le sgabüsì... Che vöt?

MARIA/ Scùlta, ala Valentina pòde fàga véder le foto dèla tò prima cumuniù? Te dispàs?

FEDERICO/  Nò... nò... se ghe fa piazér--- Ma perché?

MARIA/ (felice) Vòi fàga véder da zuina come sìe bèla!!!! (esce)

FEDERICO/    (cantato)    Eh  già...:  BELLA,  BELLA  COMMA  A  NA  STELLA.....(ad  Alfredo)

Alfredo, fom ala svèlta per piazér!

ALFREDO/ E isé te völarés nà èn Giamaika eh? Gho sintìt töt!

FEDERICO/ Me ne so nasurzìt! Amo „n po e te faèt scjopà i fuochi artificjài lé ne le sgabüsì....

Dài vèstèt e po‟ va a caza tò! (gli dà  un pantolone suo che prende dalla valigia)

ALFREDO/ (mentre si veste) Tè te sét semo! Mé a caza ... e tè èn Giamaika co la Valentina?Bèl amico che te sét!

FEDERICO/ Alfredo, te sét tè che te me mitìt èn chésto bordèl!

ALFREDO/    Endo èla la Valentina??

FEDERICO/L‟è de là con mé sorèla... Alfredo, te ghìèt rizù: Valentina l‟è.... tròp bèla!

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/  (nervoso) E‟l so, èl so... gho de parlàga, fàm pasà!

FEDERICO/  Nò, spèta „n momènt.... (lo trattiene)

ALFREDO/ Fàm pasà, fàm pasà.... che prima, quant te m‟étsbaràt la stràda, me la so fàda

ados! Fàm pasà, fàm pasà!!!     (spingendo)

FEDERICO/ Spèta, spèta.….

( suonano alla porta)

FEDERICO/ Chi è?

GIULIANA/ Federico, so Giuliana... dèrf...

FEDERICO/ „N atimo... so mìa presentabile.....

ALFREDO/ (impaurito) Federico, l‟è la mé fomna.....

FEDERICO/  Gho sintìt...

ALFREDO/ E  adès che foi?

FEDERICO / (si toglie l’accappatoio,si riveste)Scùlta, gh‟è dei momènti ne la vita che se ghàde fa de le sièlte importanti, sét d‟acordo?

ALFREDO/ Sé, e alùra?

FEDERICO/ Alfredo, chèsto l‟è giü de chèi momencc!

ALFREDO/    E‟n che sènso?

FEDERICO/ En che sènso? (indicando lato letto)Dé là ghè la Valentina, „na prostituta delaquàl tè te te sét perdutamènte ènnamoràt. Dé ché (indica la porta d’ ingresso) ) ghè la tò fomna, la tò famèa... adès te ghét de sièlier: da che bànda te vöt nà?

ALFREDO/ (fa per andare) Mé vo ne le sgabüsì, cjamèm quant la mé fomna l‟è nàda vìa!

FEDERICO/ (lo ferma) Làsa stà le sgabüsì! Vöt pasà la vìta a séràt ne le sgabüsì? Alfredo,

adès te ghét de sièlier....

ALFREDO/ (serio)  L‟è vero gho de sièlier.... e décide „n‟altra „olta! Adès vo ne le sgabüsì!

(tenta di nuovo di scappare)

FEDERICO/ Alfredo!!!

GIULIANA/ Dèrf Federico!

FEDERICO/ Finìse de vistìm e po‟ te dèrve.... (adAlfredo)  Scùlta, tùrna co la tò fomna... salva

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


la tò famèa.... E po‟ la Valentina la ghà zà catàt „n alter cliènt: (contento) él se cjàma Federico, farom èn viàs ènsèma..... èl sét che la me piàs? Alfredo, vède mìa l‟ùra de parter....


ALFREDO/


Aaaah, l‟è per chèl alùra che te vöt che tùrne da la mé famèa.....


FEDERICO/ Mé vòi che te turnèt da la tò famèa perché... l‟è la solusiù pö bèla!(solenne) Permé la famèa l‟è sacra!

ALFREDO/ Bèla scopèrta... tè la famèa te ghé l‟ét mìa! Te do „n consilio: stà mìa parter, se nòte faré la mé fine... te sét zà sö la bùna stràda!

FEDERICO/  Ma per la Valentina mé o „n alter l‟è l‟istès! L‟è „l so laurà...

ALFREDO/  Mé te l‟o mìa dìt ma la Valentina l‟è mìa „na prostituta come le alte.... Valentina la

ghà „n cör!!!

FEDERICO/Gho vìst1 La ghà „n cör isé!(indicando il sedere) Comunque, che Valentina lasàpe „na prostituta, sùl mé sorèla la se n‟è mìa nascurzìda.... Certo l‟è „na prostituta de clase,

„na bèla prostituta... però sèmper chèl l‟è! E adès ènvènta „na scüza per Giuliana perché mé ghé dèrve!

GIULIANA/  Federico, dèrf!

ALFREDO/ Udìo, ma che ghe dize? Me vé èn mènt niènt....

FEDERICO/ Fàtèl vègner èn mènt, perché adès mé dèrve! (apre la porta) Ciao, Giuliana! GIULIANA/ Alfredo?

FEDERICO/  Alfrdo, ghè la Giuliana....  (Alfredo sta di spalle)

GIULIANA/ Alfredo, dìm che ròba l‟è dré a süceder! Vòi la verità!!!

FEDERICO/     Dìga la verità! Confèsa!

GIULIANA/ Se  sé  tràta  de  „n‟altra fomna te  pòdèt anche fa  sènsa  confésàt....  perché  te

perdunarés mai! Dimèl e te me védaré pö!

ALFREDO / E va bé, te dizaro la verità: no ghè nisöna fomna! Mé rinunciarés mai a té, a méfiöl, a la mé famèa... a la nòsa störia....per „n‟amante, per „na stüpìda scapatèla!

GIULIANA/     Se te ghét mìa „n‟amante... alùra cosa ghè sücès èn chèsti sés més?

ALFREDO/    Gho  pasàt  sés  més  d‟inferno,  bröcc,  oribji...  per  culpa....  (pensando  a  cosa

inventare)

FEDERICO/ Per culpa?

GIULIANA/ Per culpa?

ALFREDO/ E va bé! Per culpa de „na diagnosi sbaliàda! I dutùr i ghìa diagnosticàt èn bröt màl

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ai pulmù..... E‟co te l‟o dìt!

GIULIANA/     Te ghét èn bröt màl ai pulmù... e te m‟ét dìt niènt?

ALFREDO/  Nò,  ma  che  ghét  capìt?  Ghe  l‟ìe  mìa  mé  èl  bröt  màl,  èl  bröt  màl  èl  ghe

l‟ìa....  (piangendo abbraccia Federico) Federico.....

FEDERICO/ (al pubblico) Ma disgrasiàt!!! Ma che ghé salta „n mènt?

GIULIANA/ Federico, l‟è éra?

FEDERICO/ (piangendo) Sé Giuliana, l‟è „éra, gho pasàt sés més d‟inferno, sùl come „n cà acombater contra chèsta oribìl verità e se l‟era mìa per Alfredo ch‟èl m‟è stàt vizì... molto vizì... ( èn pratica ghe lo „ìt sèmper tacàt al cül)... a consolàm... so mìa se ghé l‟arés fàda a nà aànti e a superà chèsto bröt momènt....

GIULIANA/  (fredda ad Alfredo) L‟è mìa „era! No ghé crède... perchè te m‟è dìt niènt a mé?

ALFREDO/ E perché te l‟o mìa dìt....? Federico, perché ghe l‟o mìa dìt?

FEDERICO/ (piangendo) Giuliana, so stàt mé! Vulìe che nisü èl saìès... gnà mé sorèla.... la la

sa....

ALFREDO/  L‟è la verità... te ghét de cridìm!

FEDERICO/ E l‟è stàt mèj isé perché, dopo analizi pö acüràde... la diagnosi l‟è risültàdasbàliàda per mé fürtüna! Perché mé no gho nisü bröt màl.... (fa gli scongiuri)

ALFREDO/ Giuliana, che ràsa de crocera pudìe fa sapèndo che „l mé amico pö caro l‟éra dré amörèr? Ghé stàe mìa col co....!

GIULIANA/ (venale)E va bé, ghé crède... ma se l‟è isé... che fine i ghà fàt i dés miliù de lacrocera? Alfredo, che fì i ghà fàt? E‟ndo j-è? Chi ghé j-à?

ALFREDO/  E‟ndo j-è?

FEDERICO/ Chi ghé j-à?

ALFREDO/  J o dàcc….

GIULIANA/ A chi ghé j-èt dàcc?

ALFREDO/ J odàcc a....... Federico! Ma se tràta sùl d‟èn prèstìt....

FEDERICO/  (al pubblico) Ma bröt bastardo…..

GIULIANA/ Federico, come sarésela?

FEDERICO/ Alfredo, spiégàgh‟èl tè come saréséla, che a mé me vé de pianzer....

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


ALFREDO/ Federico, nò... spiégaghèl tè... perché a mé la mé crédares mìa.....

FEDERICO/ ….Giuliana….. apéna gho „ìt la notisìa, ghìe decidìt de fàm de le analizi pö

aprofondìde perché vùlìe mìa raségnàm a l‟ìdea de eser malat... anche perché, a dì la verità,

mé me sintìe èn liù... no ghìe mìa dulùr...

e isé gho pensàt de nà a New York „ndo ghè „na

clinica costosissima ma super specializàda

... (piange) ma sìe dispéràt perché ghìe mìa solcc

asé....

ALFREDO/ Isé gho dàt mé i solcc de la crocera... Giuliana, Federico l‟è l‟ünic amico vero che

gho....

FEDERICO/ Ma dopo, per fürtüna, l‟è stàt pö necessario perché, gho rifàt le analizi ché ènItalia e la diagnosi l‟è rizültàda sbaliàda... chèsta l‟è la pura verità!

ALFREDO/ L‟è nàda pròpe isé!

GIULIANA/ E va bé... ma se l‟è nàda isé e i solcc i t‟è pö sirvìcc... adès Federico èl ne ridarà inòs dés miliù... giöst?

ALFREDO/ Giöst! Adès èl Federico èl ne j-à ridà......

FEDERICO/ Che gho de dàt? Scüza sìe distràto... che ghoi de ridàt? Gho mìa sintìt....

GIULIANA/ I dés miliù! E‟l prèstìt che „l t‟à fàt l‟Alfredo....per le analizi....


FEDERICO/ Ah, certo... sé, sé... (fra sè) Dés miliù! Ma sé, l‟è normàl... va bé,


dopo....


te j


rido......, stà mìa préocupàt che.... dopo te j rido....

ALFREDO/ Federico, fa „n asègn... a chèl punto ché l‟è.....necesario.....


FEDERICO/ (sofferto) Alfredo, fo „n asègn?

GIULIANA/ (felice) Sé, Sé, fa „n asègn, isé la nòsa crocera l‟è salva!!!

FEDERICO/ (piangendo)E va bé, Alfredo, te fo „n asègn ch‟èl se cjàma Pietro... gh‟étcapìt? (fa l'assegno)

GIULIANA/ Che völ dì?

ALFREDO/ Niènt, Giuliana… Federico èl ghà l‟abitudine de dà „n nòm a töcc j asègn ch‟èl fa....

l‟è „na manìa... e chèsto èl l‟à cjamàt Pietro!

FEDERICO/ E‟co l‟asègn.....

ALFREDO/ (tenta di prendere l’assegno, ma Giuliana è più veloce)

GIULIANA/ (lo abbraccia) Caro, la nòsa crocera l‟è salva! E mé che pensàe che te ghìesto

„n‟amante....

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/     Ma quàla amante.....

GIULIANA/  (vanno sul divano) No vède l‟ùra de parter....

ALFREDO/ A chi t‟èl dizèt....

(suonano alla porta)

ALFREDO/ Federico, j ghà sunàt!

FEDERICO/ Dèrf té … mé me sènte mìa tant bé... me gira èl co.....

ALFREDO/ Va bé... (va fuori) Federico, l‟è „l fiorista....

PEPPINO/  Ma che fiorista! Mé so èl Pepino! Se ricordèl mìa? Pepino Scirocco!

ALFREDO/ Ah sé, l‟è vero... Alfredo Gelo, piazér! El me scüze ma so amo èn po rintronàt....

PEPPINO/ Federico t‟o portàt i fiùr....

FEDERICO/ Gràsie Pepino.... (li prende) Finalment! So dré  a vègner föra da „n incubo...

PEPPINO/ E ghe crède! Vàrda che bèl incubo che te ghét ché! (riferendosi a Valentina che èappena entrata; insieme a Maria)

VALENTITA/Eco, so pronta! Mé so cambiàda i calsècc, mé so sistemàda „n pö.... Federico,che bèla caza che te ghét! Ghom vardàt j album de le tò foto.... adès so töt de tè... passato, presente e futuro.... (sensuale)

MARIA/ Amen! Alùra, quànd‟è che organizom sté bèl matrimonio?

FEDERICO/ (poetico) Valentina, chèsti j-è per tè... (le dà i fiori)

VALENTINA/ Gràsie, j-è molto bèj! Mé gho la pasiù per le röze rose.... Ma vède che  ghè dej

ospiti.... Anche l‟Alfredo?

GIULIANA/ Vé conusìf?

VALENTINA/  Certo.....  (a Federico) l‟è „n mé vècc cliènte....

ALFREDO/ (tossisce, appena Valentina dice e' UN MIO….)Valentina, te présènte mé moérGiuliana.... (sottolineato)

VALENTINA/ Piazér...

GIULIANA/ (ad Alfredo) Piazér.. e... come mai vé conusìf?

ALFREDO/ ...... E come mai ne conosom? Giuliana, ma come? Vöt che conòse mìa la fomna

del mé pö caro amico?

MARIA/ Siòra Giuliana, ghàla vìst mé fràdèl che bèle fomne ch‟èl frequènta?

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


GIULIANA/ Sé, sé, so pròpe contèntaper lü!.... Dòpo chèl ch‟èl ghà pasàt.....

MARIA/ (piangendo) Federico, perché? Che ghét pasàt, che ghét pasàt?

FEDERICO/ Niènt Maria... èl pasàt l‟è pasàt!!

MARIA/ Siòr Alfredo, èl ghà pròpe „na bèla fomna! El me la pùdìa dì prima....

ALFREDO/ Sé, „na fomna che adès mé faro felice: partom per „na splèndida crocera!

GIULIANA/ (calda) Sé, „na crocera de amùr e pasiù.... ghom de récuperà sés més, amore!!!

PEPPINO/ (focoso)  Marì, récuperom anche noalter! Marì, récuperom mai niènt noalter???

MARIA/ E che ròba ghìf de festégià?

GIULIANA/ Déz agn de matrimonio!

MARIA/  Gho pròpe göst!

PEPPINO/ Marì, festégiom anche noalter! Marì, festégiom mai niènt noalter??? VALENTINA/ (abbracciati) Noalter invece partom per la Giamaika, vero Federico? FEDERICO/ Sé, sé, gh‟è „na palma töta per noalter che la ne spèta....

PEPPINO/ Marì, ma ché i parti töcc... e noalter quando partom? Marì, ma noalter partom mai?

Marì, Marì, partom apò noalter1 Marì, èndo nom?

MARIA/ Pepino, noalter nom da nisöna bànda!

PEPPINO/ (voglioso la abbraccia e continuerà a toccarla) Come sarésla? MIA DOLCE SIRENADEL MARE, partom anche noalter, TUFFIAMOCI SENZA PAURA NEL MARE DELL‟AMORE E ABBANDONIAMOCI AL VORTICE DELLE PASSIONI.... Marì, Marì, batomès nel vortice...

ch‟èn dizèt Marì? Rispont Marì!

MARIA/     Caro èl mé polipo spàca maroni... che „l ghà sùl „na ròba nèl co.... èndoe te la

volarèsto portà la tò sirena passionale....? sentom!

PEPPINO/ Marì, mé te porte a Honolulu, a Hong Conghe... ma anche a Venésia se te ghétpora de cjapà l‟aparèchio! (si abbracciano) L‟èmportant l‟è che partom! Che dizèt marì?

MARIA/ E  che dize?…. Pepino dize.... (gridato)  che me piazàrès parter caro èl mé polipo ma

ghé „völ i solcc e tè te ghét gnà „na lira! Alùra.... niènt vortice!

PEPPINO/ Ma che ghé „öl? Se fa prèst! (avvicinandosi)…Federico?

TUTTI/ Prèstègn dés miliù! (allungano la mano verso Federico, tutti fermi, fino alla chiusura delsipario)

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com


FEDERICO/ Aaaaaaaah (crolla a terra svenuto)

( Parte la canzone E O' CORE MI FA BUM , BUM, BUM)

F I N E

http://www.orestedesantis.com/teatro.htm

IO, ALFREDO E VALENTINA di Oreste De Santis

Opera tutelata dalla SIAE – cod. Opera 855536/A

http://www.orestedesantis.com